Zákon o platformové práci: tisk 301 po 1. čtení

Poslanecká sněmovna v pátek 16. října 2026 propustila vládní návrh zákona o platformové práci, sněmovní tisk 301, do dalšího projednávání. Vyplývá to ze stenozáznamu 34. schůze Poslanecké sněmovny a ze zprávy ČTK zveřejněné na ČT24.

Návrh na zamítnutí ani návrh na vrácení vládě k dopracování neprošel. Tisk dostaly k projednání výbor pro sociální politiku a hospodářský výbor. Sněmovna jim zkrátila lhůtu na 30 dní.

První čtení ale neznamená přijetí zákona. Text mohou změnit výbory, druhé a třetí čtení i Senát. Následovat musí také podpis prezidenta a vyhlášení zákona. Navržená účinnost od 1. ledna 2027 se proto ještě může změnit.

Co obsahuje tisk 301

Návrh reaguje na směrnici Evropské unie 2024/2831 o zlepšení pracovních podmínek při práci prostřednictvím platformy. Vedle samostatné úpravy platformové práce zasahuje také do zákoníku práce a dalších předpisů.

Za digitální pracovní platformu návrh považuje službu poskytovanou alespoň zčásti na dálku elektronickými prostředky, na žádost příjemce služby, jejíž nezbytnou součástí je organizace placené práce fyzických osob. Současně musí využívat automatizované monitorovací nebo rozhodovací systémy. Samotný prodej zboží nebo sdílení majetku mezi uživateli do této definice nespadá.

U vysvětlení a přezkumu automatizovaného rozhodnutí návrh pracuje s lhůtou 15 dní. Počítá také s pravidelným hodnocením dopadů automatizovaných systémů na pracovní podmínky a rovné zacházení.

Všechny tyto body popisují podobu vládního návrhu po prvním čtení. Nejde ještě o povinnosti, podle kterých by firmy měly přepisovat smlouvy nebo nastavovat konečné právní postupy.

Domněnka pracovněprávního vztahu

Pokud práce prostřednictvím platformy naplňuje znaky závislé práce, má se podle návrhu za to, že mezi pracovníkem a platformou nebo zprostředkovatelem existuje základní pracovněprávní vztah. Domněnku by bylo možné vyvrátit prokázáním, že alespoň jeden z rozhodných znaků závislé práce chybí.

Návrh současně mění úpravu závislé práce v zákoníku práce. Právě tato část vyvolala při prvním čtení spor mezi vládou a opozicí. Dokud nebude známé konečné znění, nelze z tisku 301 spolehlivě dovozovat, jak mají platformy překlasifikovat jednotlivé pracovníky nebo upravit konkrétní smlouvy.

Podle přechodného ustanovení návrhu by se domněnka vztahovala až na období od účinnosti zákona. Předčasné změny smluv podle textu po prvním čtení proto mohou vést k další práci, pokud se rozhodná ustanovení během legislativního procesu změní.

Koho se návrh týká

Hlavní povinnosti míří na provozovatele digitálních pracovních platforem a na zprostředkovatele platformové práce. Týkají se zejména evidence, informování pracovníků, používání automatizovaných systémů, lidského přezkumu rozhodnutí a poskytování údajů kontrolním orgánům.

Jiná je situace firmy, která si přes aplikaci objedná dopravu, úklid nebo jinou službu. Samotným využitím platformy se podle předloženého návrhu nestává provozovatelem platformy. Pokud ale pracovník vstoupí do jejího skladu, haly, prodejny nebo areálu, uplatní se současná pravidla bezpečnosti práce.

Podle § 101 odst. 5 zákoníku práce, zákona č. 262/2006 Sb., se povinnost zaměstnavatele zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví při práci vztahuje také na všechny fyzické osoby, které se s jeho vědomím zdržují na jeho pracovištích. Ustanovení se tedy neváže pouze na označení člověka jako zaměstnance, kurýra nebo OSVČ.

Pokud na jednom pracovišti plní úkoly zaměstnanci dvou nebo více zaměstnavatelů, ukládá § 101 odst. 3 zákoníku práce, zákona č. 262/2006 Sb., jejich zaměstnavatelům vzájemně se písemně informovat o rizicích a přijatých opatřeních a spolupracovat při zajišťování BOZP. Koordinaci opatření zajišťuje zaměstnavatel určený písemnou dohodou zúčastněných zaměstnavatelů.

Co mohou platformy připravit už nyní

Bez čekání na konečné znění zákona lze zmapovat současný provoz a připravit podklady, které budou užitečné i v případě změny návrhu:

1. Sepsat systémy, které přidělují zakázky, sledují práci, hodnotí výkon, ovlivňují odměnu nebo omezují přístup k účtu.
2. Popsat, jaké údaje každý systém používá a které rozhodnutí z něj vzniká.
3. Určit osoby oprávněné automatizované rozhodnutí zkontrolovat a změnit.
4. Prověřit, zda lze zásah člověka doložit a zda pracovník dostane srozumitelné vysvětlení.
5. Připravit přehled pracovníků, smluvních vztahů a odpracované doby, aniž by se předjímal jejich budoucí právní status.
6. Oddělit přípravu technických a evidenčních podkladů od změn smluv, které mají vycházet až z přijatého znění zákona.

Smyslem není prohlásit každý používaný software za zakázaný algoritmus. Důležité je zjistit, které systémy skutečně sledují pracovníky nebo rozhodují o jejich pracovních podmínkách.

Co řešit, když k vám lidé z platforem přicházejí

Pro sklad, výrobní halu, restauraci nebo administrativní budovu je podstatné, kam příchozí vstupuje a jakým rizikům je vystaven. Kurýr u expediční rampy řeší pohyb vozíků a vozidel, pracovník úklidu chemické prostředky a mokré podlahy a technik omezené prostory nebo zákaz vstupu do určitých částí provozu.

Firma může už nyní:

• zmapovat osoby, které přicházejí přes platformy nebo jiné dodavatele;
• zahrnout jejich pohyb a činnosti do hodnocení rizik BOZP;
• určit bezpečné přístupové trasy, zakázané prostory a kontaktní osobu;
• připravit postup pro úraz, požární poplach a hlášení závady;
• zaznamenat předání místních pravidel a konkrétních rizik;
• přizpůsobit poučení jazykovým možnostem příchozího, například podle zásad pro školení BOZP zaměstnance s jiným jazykem.

Rozsah poučení se určuje podle skutečného pracoviště, činnosti a rizik. Krátké předání zásilky na recepci nevyžaduje stejný režim jako pravidelný vstup do skladu s provozem manipulační techniky.

Pokud potřebujete zkontrolovat dokumentaci, předávání rizik a pravidla pro vstup externích osob, řešíme tyto situace v rámci služby BOZP pro firmy. Pracovněprávní posouzení statusu konkrétního pracovníka nebo změnu smluv je vhodné svěřit advokátovi či specialistovi na pracovní právo.

Co připravit a s čím počkat

Stručná odpověď

Sněmovní tisk 301 o platformové práci prošel 16. října 2026 prvním čtením a byl přikázán výboru pro sociální politiku a hospodářskému výboru se zkrácenou lhůtou 30 dní. Návrh upravuje domněnku pracovněprávního vztahu, používání automatizovaných systémů, lidský přezkum rozhodnutí a evidenční povinnosti platforem. Navržená účinnost je 1. ledna 2027, zatím však nejde o platný zákon.

Časté otázky

Platí už zákon o platformové práci?

Ne. Tisk 301 prošel pouze prvním čtením. Čeká jej projednání ve výborech, druhé a třetí čtení, projednání v Senátu, podpis prezidenta a vyhlášení. Text i navržené datum účinnosti se mohou změnit.

Musí se firma využívající kurýrní aplikaci někam registrovat?

Z pouhého využívání služby taková povinnost podle předloženého návrhu nevyplývá. Evidenční povinnosti míří na digitální pracovní platformy a zprostředkovatele. Rozhodující ale bude konečné znění zákona a skutečná role dané firmy.

Co znamená domněnka pracovněprávního vztahu?

Pokud by práce vykazovala znaky závislé práce, návrh předpokládá existenci základního pracovněprávního vztahu. Platforma nebo zprostředkovatel by mohl domněnku vyvrátit prokázáním, že některý z rozhodných znaků chybí. Konkrétní dopad bude možné určit až podle schváleného znění.

Kdo má kontrolovat dodržování nových pravidel?

Návrh počítá s kontrolními pravomocemi Státního úřadu inspekce práce a oblastních inspektorátů práce. Otázky ochrany osobních údajů by spadaly do působnosti Úřadu pro ochranu osobních údajů.

Musíme člověka z platformy školit z BOZP?

Nelze to určit jen podle toho, že přišel přes aplikaci. Školení zaměstnance zajišťuje jeho zaměstnavatel, zatímco provozovatel pracoviště řeší bezpečnost osob, které se na jeho pracovišti s jeho vědomím zdržují. Podle konkrétních rizik to může zahrnovat seznámení s trasami, zákazy vstupu, provozem techniky a postupem při úrazu nebo požárním poplachu. Pokud se na pracovišti potkávají zaměstnanci více zaměstnavatelů, je třeba posoudit také postup podle § 101 odst. 3 zákoníku práce.

Z čeho článek vychází

• BOZP pro firmy – služba SOHE.
• Externí dodavatelé, agenturní zaměstnanci a OSVČ na vašem pracovišti – rozdělení odpovědnosti při vstupu externích osob.
• Dokumentace BOZP pro malou firmu – přehled podkladů, které mají odpovídat skutečnému provozu.
• Zákon č. 262/2006 Sb. – zákoník práce, zejména § 101 odst. 3 a 5 o spolupráci zaměstnavatelů a bezpečnosti osob na pracovišti.
• Stenozáznam 34. schůze Poslanecké sněmovny – projednání tisku 301 dne 16. října 2026.
• ČT24: zpráva ČTK o jednání Poslanecké sněmovny – shrnutí výsledku prvního čtení a hlavních částí návrhu.

Text má informační charakter a nenahrazuje právní stanovisko. Konkrétní režim platformové práce a BOZP je potřeba nastavit podle skutečného provozu, smluvních vztahů, prostředí práce a vyhodnocení rizik.

Potřebujete prověřit vstup externích pracovníků, předávání rizik nebo související dokumentaci? Podívejte se na službu BOZP pro firmy nebo pošlete nezávaznou poptávku. Napsat můžete také na info@sohe.cz.