Externí dodavatelé, agenturní zaměstnanci a OSVČ na vašem pracovišti: kdo koho školí a kdo nese odpovědnost za úraz

Na vrátnici se každé ráno vystřídá půl tuctu lidí, které nemáte na mzdovém listu. Servisák od výtahů, dva montéři vzduchotechniky, agenturní brigádník do expedice, paní na úklid s vlastním IČO. Všichni se podepíšou do knihy návštěv, dostanou vestu a jdou pracovat. Otázka, která to celé rozhodne, přijde až ve chvíli, kdy se jednomu z nich něco stane: podle čeho věděl, kam nesmí?

Spor o školení externistů se skoro nikdy nevede o to, jestli dodavatel svoje lidi proškolil. Obvykle proškolil — jenže často jen na svoji práci a na rizika, která si jeho lidé přinášejí s sebou. Zákon po něm přitom chce i druhou polovinu: školení se má vztahovat k vykonávané práci a k rizikům pracoviště, na kterém se ta práce dělá. A tu druhou polovinu dodavatel z principu nemá odkud znát, dokud mu ji nepředáte: co je za dveřmi vaší rozvodny, kudy jezdí vozík, který se objeví bez varování, a co znamená ten houkající signál.

Projdeme, kde přesně vede dělicí čára u dodavatele, agenturního zaměstnance a OSVČ, co má obsahovat vzájemné předání rizik, kdo řeší úraz a jak se od ledna 2026 změnilo jeho hlášení.

Krátká odpověď na dělbu rolí

Školení zajišťuje zaměstnavatel svým vlastním zaměstnancům — u dodavatelské firmy tedy dodavatel. Podle § 103 odst. 2 zákoníku práce ale musí zajistit školení, které se týká vykonávané práce a vztahuje se k rizikům, s nimiž může zaměstnanec přijít do styku na pracovišti, na kterém je práce vykonávána. Tedy i k rizikům vašeho provozu — a ta se k dodavateli nedostanou jinak než od vás.

Právní základ té výměny je § 101 odst. 3 zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb.): plní-li na jednom pracovišti úkoly zaměstnanci dvou a více zaměstnavatelů, jsou zaměstnavatelé povinni se písemně vzájemně informovat o rizicích a přijatých opatřeních k ochraně před jejich působením a spolupracovat při zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Každý ze zaměstnavatelů přitom zajišťuje, aby jeho činnost a práce jeho zaměstnanců byly organizovány a prováděny tak, aby byli chráněni i zaměstnanci dalšího zaměstnavatele.

Dvě slova z toho odstavce nesou celou váhu. Vzájemně — takže tok informací není jednosměrný a nestačí, že dodavatel podepíše vaši knihu. A písemně — takže ústní domluva na dvoře splnění nedoloží.

Co si strany takto předají, má každá z nich promítnout dovnitř: podle § 101 odst. 4 písm. b) je zaměstnavatel povinen informovat své zaměstnance o rizicích a opatřeních, které získal od jiných zaměstnavatelů. Dodavatel tedy relevantní předaná rizika zahrne do informování a školení svých lidí. Sám § 101 odst. 3 přitom nikomu neukládá školit cizí zaměstnance — vaše přímá povinnost vůči nim je jinde. Podle § 103 odst. 1 písm. g) musíte zabezpečit, aby zaměstnanci jiného zaměstnavatele pracující na vašich pracovištích obdrželi před zahájením práce vhodné a přiměřené informace a pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a o přijatých opatřeních, zejména ke zdolávání požárů, poskytnutí první pomoci a evakuaci. K tomu podle konkrétních podmínek přidáte místní pokyny, režim vstupu a pohybu a další opatření svého provozu.

Stojí za to všímat si, na koho zákon ty povinnosti věší: na zaměstnavatele, ne na „provozovatele pracoviště” obecně. U toho, kdo zaměstnavatelem není — typicky OSVČ bez zaměstnanců — je rozsah jiný a řídí se § 12 zákona č. 309/2006 Sb.

U agenturních zaměstnanců je dělba jiná a lidé ji pletou nejčastěji. Agentura zůstává zaměstnavatelem, ale práci zadává, organizuje, řídí a kontroluje uživatel — a s tím na sebe bere i vytváření příznivých pracovních podmínek a zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci podle § 309 odst. 1 zákoníku práce.

Dodavatel, agenturní zaměstnanec a OSVČ nejsou totéž

Rozdělení úkolů ve smlouvě je užitečné a doporučujeme ho — určuje, kdo co fyzicky udělá a kdo to zaplatí. Zákonné povinnosti ale nepřesouvá. Věta „BOZP zajišťuje zhotovitel v plném rozsahu” v objednávce nemění nic na tom, co § 101 odst. 3 ukládá vám.

Co má obsahovat písemná výměna rizik

Zákon jednotný formulář nepředepisuje. Musí být ale použitelný pro konkrétní zakázku — obecný dvoustránkový „protokol o předání rizik”, který se rozdává všem stejný, doloží nanejvýš to, že jste o povinnosti věděli. Do dokumentu patří:

• kdo je objednatel, dodavatel a případný subdodavatel — včetně jmen lidí, kteří přijdou;
• kde, kdy a jaká práce se bude provádět, a co je z ní vyloučeno;
• kdo práci řídí a kdo koordinuje opatření BOZP mezi oběma stranami;
• rizika vašeho provozu: pohyb manipulační techniky, elektrické rozvodny, automatický rozběh strojů po signálu z řídicího systému, doprava na rampě, hluk, chemické látky, uzavřené prostory;
• rizika přinášená dodavatelem: svařování a broušení jako zdroj iniciace, práce z plošiny, otevření rozvaděče pod napětím, demontáž krytů, odstavení technologie, kterou používá někdo další;
• způsob odpojení zařízení a jeho zajištění proti neočekávanému spuštění;
• požadované OOPP, pracovní povolení, dohled a vymezení zakázaných prostor;
• evakuační signál, shromaždiště, přivolání první pomoci a hlášení mimořádné události;
• datum předání, jména odpovědných osob a potvrzení obou stran.

Nejčastější díra není v tom dokumentu — je v jeho životnosti. Změní-li se rozsah prací, mění se i rizika. Povolení k servisu vzduchotechniky nepokrývá dodatečně objednané svařování na střeše, i když ho dělá tentýž člověk téhož dne. Druhá díra je subdodavatel: rizika jste vyměnili s firmou, se kterou máte smlouvu, a na místo přijede někdo třetí, o kom se dozvíte až od vrátného.

Ke stroji, na kterém se bude pracovat, patří i dva dokumenty, které dodavatel nemá odkud vzít: průvodní dokumentace výrobce a místní provozní bezpečnostní předpis podle § 2 nařízení vlády č. 378/2001 Sb. Ten druhý je z definice váš — upravuje pracovní a technologické postupy pro používání zařízení a pravidla pohybu zařízení a zaměstnanců na pracovištích. Souvislost s pravidelnými kontrolami rozebíráme v článku o kontrolách strojů a technických zařízení podle NV 378.

Proč podpis na prezenční listině nestačí

Podpis dokládá přítomnost. Nedokládá obsah. Z dokumentace by mělo být za pár minut patrné, s jakými riziky byl konkrétní člověk seznámen, pro jakou práci, na kterém pracovišti, kdo mu to předal a jak se ověřilo, že tomu rozuměl.

Nejde přitom o to kopírovat celé školení dodavatelova zaměstnavatele. Vaším dílem je předání rizik a místní instruktáž — a ta má být krátká, konkrétní a k věci. Technik, který přijede servisovat střešní fotovoltaiku, potřebuje vědět, kudy se leze na střechu a čím, kde jsou světlíky a jiná místa možného propadu, kde a jak se pole odpojuje, jestli se pod ním bude pohybovat někdo další a co dělat při požáru. Obecný kurz o kancelářské BOZP z toho nepokryje ani jednu položku. Pro střešní instalace k tomu přistupují požárně bezpečnostní souvislosti, které popisujeme zvlášť v článku o požární bezpečnosti střešní FVE.

Rozsah instruktáže odstupňujte podle rizika, ne podle délky návštěvy. Výměna toneru v tiskárně a zásah do rozvaděče vypadají v knize návštěv stejně; v dokumentaci by vypadat stejně neměly. Podrobnosti k obsahu a dokládání zaměstnaneckého školení jsme rozebrali v článku o tom, kdy školení BOZP opakovat a co má obsahovat.

U agenturních pracovníků nestačí proškolit koordinátora agentury

Tohle je místo, kde firmy chybují systematicky. Pokyny se pošlou personalistce agentury s tím, ať to „předá lidem”, a ona je předá — e-mailem, den před nástupem, v podobě, kterou nikdo neotevře.

Podle § 309 odst. 1 zákoníku práce ukládá agenturnímu zaměstnanci pracovní úkoly uživatel. Ten práci také organizuje, řídí, kontroluje, dává k ní pokyny, zajišťuje bezpečnost a ochranu zdraví při práci a vytváří příznivé pracovní podmínky. Agentura zajišťuje obecnou část a ověření předpokladů pro sjednanou práci — ale vaši linku, vaše pěší trasy, váš typ vysokozdvižného vozíku a vaše zakázané prostory zná jedině vaše firma. Ke stejnému závěru dochází i stanovisko SÚIP ke školení BOZP při agenturním zaměstnávání.

V dohodě o dočasném přidělení proto vyjasněte i to, co se v praxi rozplyne mezi dvěma stranami: kdo poskytuje a eviduje OOPP, kdo zajistí praktický zácvik a kdo na něj dohlíží, kdo řeší pracovnělékařskou prohlídku a zdravotní způsobilost, kde se vede evidence školení a jak se postupuje při změně pracovního zařazení. Poslední bod je zrádný — brigádník přeřazený z balení na obsluhu paletového vozíku je jiná pozice s jinými riziky, i když je to tentýž člověk ve stejné hale.

U OSVČ už neobstojí věta „pracuje na vlastní odpovědnost”

OSVČ bez zaměstnanců se neškolí sama u sebe. To ale neznamená, že se ocitá mimo vaše povinnosti.

Podle § 12 zákona č. 309/2006 Sb. se vybrané povinnosti k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci vztahují i na osobu samostatně výdělečně činnou — konkrétně v rozsahu § 101 odst. 1, 2 a 5, § 102, 104 a 105 zákoníku práce. Povinnost školit cizí lidi mezi nimi není; zákoník práce ji váže na postavení zaměstnavatele. A § 101 odst. 5 zákoníku práce rozšiřuje povinnost zaměstnavatele zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví při práci na všechny fyzické osoby, které se s jeho vědomím zdržují na jeho pracovištích.

Jak daleko ta věta sahá, ukázal Nejvyšší soud v rozsudku 21 Cdo 1325/2025. Případ je nepříjemně obyčejný: osoba provádějící úklid dostala pokyn umýt okna ve všech otevřených místnostech, jednou z otevřených místností byla nezajištěná rozvodna vysokého napětí a následoval zásah elektrickým proudem. Zaměstnavatel, který pracoviště provozoval, se odpovědnosti nezbavil poukazem na to, že šlo o subdodavatele v postavení OSVČ.

Praktický závěr z toho plyne skoro banální, a přesto se na něj zapomíná: před vstupem OSVČ si vyjasněte rozsah práce, předejte místní rizika a vymezte prostory, kam vstupovat nemá — a to nejen na papíře. Zamčená rozvodna a výstražná tabulka podle ČSN ISO 3864-1 udělají pro bezpečnost víc než další podpis pod prohlášením.

Pokud vám ta hranice mezi „naším” a „jejich” pracovištěm splývá — a u výrobní haly s pěti dodavateli splývá skoro vždycky — v rámci BOZP pro firmy vám ji pomůžeme nastavit: projdeme provoz, vyhodnocená rizika a strojní park a připravíme protokol o vzájemném předání rizik i osnovu vstupní instruktáže tak, aby seděly na váš skutečný provoz a způsob objednávání prací.

Kdo odpovídá, když se externista zraní

U zaměstnance dodavatele je prvním v řadě jeho vlastní zaměstnavatel. Podle § 269 odst. 1 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen nahradit zaměstnanci škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou pracovním úrazem, jestliže škoda nebo nemajetková újma vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Jde o odpovědnost objektivní — nezkoumá se zavinění, jen podmínky případného zproštění podle § 270.

Tentýž zaměstnavatel plní i evidenční a oznamovací povinnosti: vede knihu úrazů, vyhotovuje záznam o úrazu a zasílá ho úřadům. Vaše role, když se na vašem pracovišti zraní člověk jiné firmy, je informační a součinnostní — podle § 105 odst. 1 zákoníku práce zaměstnavatele zraněného bez zbytečného odkladu uvědomte, umožněte mu účast při objasňování příčin a seznamte ho s výsledky šetření.

To ale neznamená, že se vás úraz na vašem pracovišti jinak netýká. Pokud jste sami porušili nějakou povinnost — neoddělili pěší trasu od jízdy vozíků, nechali rozvodnu odemčenou, vydali pokyn, který dodavatele poslal do rizika, o němž nevěděl — může vedle odpovědnosti přímého zaměstnavatele vzniknout i odpovědnost vaše. Přesně o tuhle konstrukci šlo ve výše citovaném rozsudku.

U agenturního zaměstnance řeší nárok vůči zaměstnanci agentura jako jeho zaměstnavatel. Vypořádání mezi agenturou a uživatelem je pak věcí jejich vzájemného vztahu a toho, co si sjednali; přehled k agenturnímu zaměstnávání k tomu vydal i SÚIP.

Co udělat bezprostředně po úrazu

Nejdřív první pomoc a zamezení dalšímu ohrožení — to je jediný krok, který nesnese odklad. Teprve potom dokumentace.

Stav pracoviště neměňte, pokud to není nutné pro záchranu osob, pro zabránění dalším škodám nebo pro odstranění ohrožení. Zapište čas a místo, vykonávanou činnost, jména svědků, pokyny, které tomu předcházely, použité zařízení a dokumentaci, která k němu existuje. Vyfoťte místo dřív, než se uklidí. Informujte zaměstnavatele zraněného a umožněte mu účast při šetření. A spor o zavinění neřešte na místě podpisem prohlášení, které si jedna strana přinesla předepsané.

Od 1. ledna 2026 se ohlašování úrazů a zasílání záznamů řídí nařízením vlády č. 322/2025 Sb., které nahradilo dosavadní NV č. 201/2010 Sb. Hlavní provozní změna je forma: záznam o úrazu se zasílá elektronicky prostřednictvím Portálu inspekce práce.

Rozlišujte přitom dvě různé věci:

• Ohlášení závažného a smrtelného úrazu se podle § 5 odst. 1 nařízení dělá bez zbytečného odkladu — oblastnímu inspektorátu práce, u činností podléhajících vrchnímu dozoru obvodnímu báňskému úřadu. Nečeká se na sepsání záznamu.
• Zaslání záznamu o úrazu má lhůtu nejpozději do 15 pracovních dnů ode dne, kdy se zaměstnavatel o pracovním úrazu dozvěděl (§ 6 odst. 1; stejná lhůta platí podle § 7 pro zaslání Policii České republiky a zdravotní pojišťovně). Nezasílají se záznamy o úrazech bez pracovní neschopnosti a s pracovní neschopností nepřesahující tři kalendářní dny.

Obě povinnosti nese zaměstnavatel úrazem postiženého zaměstnance, ne ten, na jehož pracovišti se úraz stal. U zaměstnance vyslaného k výkonu práce k jinému zaměstnavateli nebo dočasně přiděleného přitom podle § 3 odst. 2 nařízení zapisují úraz do knihy úrazů oba zaměstnavatelé. Konkrétní postup krok za krokem popisujeme v článku o tom, co udělat hned po pracovním úrazu a jak vést knihu úrazů.

Kolik to stojí a podle čeho poznat použitelnou nabídku

Cena se neodvíjí od počtu externistů. Odvíjí se od počtu pracovišť, druhu činností, přítomnosti technických rizik a od toho, jak často se dodavatelé střídají. Areál se dvěma stálými servisními firmami a hala, kterou za rok projde třicet zhotovitelů, jsou dvě různé zakázky.

Obecný online kurz BOZP se prodává v nižších stovkách korun za osobu. Neobsahuje ale prohlídku pracoviště, oboustranné vyhodnocení rizik ani nastavení pracovních povolení — a právě to je ta část, kterou za vás nikdo neodklikne. Kde online forma stačí a kde ne, rozebíráme v článku o tom, kdy e-learning obstojí u inspektorátu práce.

V nabídce si nechte vyčíslit samostatně:

• kontrolu pracoviště a soupis rizik, která se předávají ven;
• vzor protokolu o vzájemném předání rizik, použitelný pro vaše typy zakázek;
• osnovu vstupní instruktáže odstupňovanou podle rizika práce;
• pravidla pro evidenci osob na pracovišti a vydávání vstupů;
• postup při změně rozsahu prací a při úrazu;
• proškolení vedoucích, kteří dodavatele objednávají a přebírají práci — tohle bývá nejpodceněnější položka, protože oni jsou ti, kdo pouští lidi dovnitř.

Varovný signál je nabídka složená z univerzální prezentace a prezenční listiny. Použitelný dodavatel se nejdřív ptá, kdo bude pracovat, kde, s jakým zařízením a kdo bude tu práci řídit.

Pět bodů před vpuštěním dodavatele

1. Víte, kdo přijde — včetně subdodavatelů a jmen konkrétních lidí.
2. Proběhla písemná oboustranná výměna rizik k této zakázce, ne loňská obecná.
3. Pracovníci dostali informace a pokyny před zahájením práce, ne po ní.
4. Je určená osoba, která práci koordinuje a má pravomoc ji zastavit.
5. Máte záznam o tom, co bylo předáno, komu a kdy.

Z čeho článek vychází

• Školení BOZP a PO – služba SOHE.
• Školení BOZP pro zaměstnance: kdy ho opakovat a co má obsahovat – obsah, četnost a doložení školení vlastních lidí.
• Pracovní úraz ve firmě: co udělat hned a jak vést knihu úrazů – postup od první pomoci po záznam a hlášení.
• Kontroly strojů a technických zařízení podle NV 378 – průvodní dokumentace a místní provozní bezpečnostní předpis v praxi.
• Zákon č. 262/2006 Sb. – zákoník práce; § 101 (povinnosti při souběhu zaměstnavatelů a vůči osobám na pracovišti), § 103 odst. 1 písm. g) a odst. 2 (informace a pokyny zaměstnancům jiného zaměstnavatele, obsah školení), § 105 (povinnosti při pracovním úrazu), § 269 a § 270 (náhrada škody při pracovním úrazu), § 309 (postavení uživatele u agenturního zaměstnávání).
• Zákon č. 309/2006 Sb. – další požadavky BOZP; § 12 vztahuje vybrané povinnosti na OSVČ.
• Nařízení vlády č. 378/2001 Sb. – požadavky na provoz strojů a zařízení; § 2 definuje průvodní dokumentaci a místní provozní bezpečnostní předpis.
• Nařízení vlády č. 322/2025 Sb. – od 1. 1. 2026 upravuje evidenci, hlášení a zasílání záznamů o pracovních úrazech; § 3 odst. 2 (kniha úrazů u vyslaného a dočasně přiděleného zaměstnance), § 5 (ohlášení bez zbytečného odkladu), § 6 a § 7 (zaslání záznamu do 15 pracovních dnů ode dne, kdy se zaměstnavatel o úrazu dozvěděl).
• ČSN ISO 3864-1 (01 8011) – Grafické značky – Bezpečnostní barvy a bezpečnostní značky – Část 1: Zásady navrhování bezpečnostních značek a bezpečnostního značení (vydání 12/2012, účinnost od 1. 1. 2013).

Text má informační charakter a nenahrazuje právní stanovisko. Konkrétní režim předávání rizik, vstupních instruktáží a koordinace mezi zaměstnavateli je potřeba nastavit podle skutečného provozu, dokumentace výrobce, prostředí používání a vyhodnocení rizik.

Máte na pracovišti pravidelně cizí lidi a nevíte, jestli je vaše dokumentace pokrývá? Projdeme provoz, připravíme protokol o vzájemném předání rizik i osnovu vstupní instruktáže a proškolíme vedoucí, kteří dodavatele přebírají — školení BOZP a PO u nás začíná právě touhle inventurou. Napište si o nezávaznou poptávku nebo na info@sohe.cz a domluvíme termín.