NV 378/2001 Sb.: kontrola strojů nejméně 1× za 12 měsíců

Následná kontrola strojů, přístrojů a nářadí se podle § 4 odst. 2 nařízení vlády č. 378/2001 Sb. provádí nejméně jednou za 12 měsíců — pokud zvláštní právní předpis, průvodní dokumentace nebo normová hodnota nestanoví rozsah a četnost jinak. V termínovníku běžné firmy přitom bývá revize elektroinstalace, kontrola hasicích přístrojů, školení BOZP a požární ochrany. Kompresor v rohu dílny, pásová pila, sloupová vrtačka nebo ruční paletový vozík ve skladu tam nejsou skoro nikdy. A přitom se na ně vztahuje samostatný požadavek s vlastní lhůtou — jen o něm nikdo nemluví, protože se roky neměnil.

Nařízení vlády č. 378/2001 Sb. nabylo účinnosti 1. ledna 2003 a od té doby prošlo jen redakční opravou, žádnou obsahovou novelou. Nemá tedy nikdy „premiéru” v přehledech legislativních novinek, o kterých se na jaře píše. Povinnost přitom běží celou dobu stejně.

Co říká § 4 nařízení vlády č. 378/2001 Sb.

Podstatná věta je jediná. Podle § 4 odst. 2 se následná kontrola zařízení provádí nejméně jednou za 12 měsíců v rozsahu stanoveném místním provozním bezpečnostním předpisem — pokud zvláštní právní předpis, průvodní dokumentace nebo normová hodnota nestanoví rozsah a četnost následné kontroly jinak.

Ta lhůta je tedy minimum, ne pevný standard. Návod výrobce k lisu nebo dřevoobráběcímu stroji může předepisovat kontrolu častěji a v konkrétním rozsahu — pak platí návod.

Navazuje to na § 4 odst. 1 písm. c) zákona č. 309/2006 Sb., podle kterého mají být stroje, technická zařízení, dopravní prostředky a nářadí pravidelně a řádně udržovány, kontrolovány a revidovány. Zákon říká „pravidelně”, nařízení vlády k tomu doplňuje konkrétní lhůtu a mechanismus.

Zákon č. 309/2006 Sb. byl naposledy novelizován zákonem č. 318/2025 Sb. s účinností od 1. listopadu 2025. Této části se ale novela nedotkla — mířila na rizikové faktory, kontrolovaná pásma a povinnosti na staveništi. Pokud jste tedy někde četli, že se od loňského podzimu „změnily požadavky na stroje”, nezměnily.

Kontrola podle NV 378/2001 Sb. není revize

Tohle je nejčastější zdroj zmatku a zbytečně zaplacených faktur. Kontrola podle NV 378/2001 Sb. a revize vyhrazeného technického zařízení jsou dva různé režimy — ale ne dvě přihrádky, do kterých stroj spadne buď do jedné, nebo do druhé. Jeden stroj může podléhat obojímu najednou.

Z toho plyne praktický závěr, který vám leckterý dodavatel neřekne: nařízení neurčuje, kdo následnou kontrolu provádí. Nepožaduje revizního technika ani razítko externí firmy. U běžného stroje ji zvládne vlastní zaměstnanec, pokud stroji rozumí, má po ruce návod výrobce a kontrolu doloží záznamem. Zaměstnavatel má zajistit, aby byl pro danou činnost způsobilý — ne aby držel konkrétní osvědčení.

Platí to ale jen pro tu část, která se řídí NV č. 378/2001 Sb. Je-li stroj zároveň vyhrazeným zařízením — nebo takové zařízení obsahuje — revizi vyhrazené části musí provést revizní technik s příslušným oprávněním a vlastní kontrolu zaměstnancem to nenahradí.

Externího dodavatele má smysl brát tam, kde vám chybí znalost stroje, kde je zařízení rizikové, nebo kde potřebujete, aby vám někdo poprvé nastavil systém a sepsal místní provozní bezpečnostní předpis. Podobná logika platí i u revizí spotřebičů, které si část firem dělá vlastními silami.

Které stroje pod nařízení spadají a kdy se přidá režim vyhrazených zařízení

Nařízení se podle § 1 vztahuje na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí — pokud požadavky nestanoví zvláštní právní předpis jinak. Ta výhrada se ale čte příliš široko. Poznámka pod čarou k § 1 míří na odvětvové režimy: zákon o hornické činnosti a zákon o dráhách. Vyhrazená technická zařízení mezi nimi nejsou.

Naopak poznámka k § 4 odst. 2 odkazuje právě na předpisy o vyhrazených tlakových a zdvihacích zařízeních — a to jako na příklad situace, kdy zvláštní předpis stanoví rozsah a četnost následných kontrol jinak. Zařízení tedy z působnosti nařízení nevypadává, mění se jen lhůta a rozsah kontroly.

Stejně to vychází z druhé strany. Zákon č. 250/2021 Sb. nařízení vlády č. 378/2001 Sb. mezi výjimkami v § 1 odst. 2 neuvádí a v § 2 písm. a) definuje vyhrazené technické zařízení jako zařízení tlakové, zdvihací, elektrické nebo plynové, které může být i součástí stroje. Lis s hydraulikou, kompresor se vzdušníkem nebo obráběcí stroj s rozvaděčem tedy zůstávají stroji podle NV č. 378/2001 Sb. — jen k nim navíc přistupují revize podle jejich vlastního předpisu.

Do režimu vyhrazených technických zařízení podle zákona č. 250/2021 Sb. patří zařízení elektrická (NV č. 190/2022 Sb.), plynová (NV č. 191/2022 Sb.), tlaková (NV č. 192/2022 Sb.) a zdvihací (NV č. 193/2022 Sb.). U nich se navíc řídíte jejich vlastními lhůtami a požadavky na kvalifikaci — u elektra typicky lhůtami podle ČSN 33 1500.

Pod NV č. 378/2001 Sb. tak spadá prakticky celý strojní park malé firmy: kotoučová a pásová pila, sloupová vrtačka, soustruh, frézka, bruska, ohýbačka plechu, ruční hydraulický lis, kompresor, míchačka, dřevoobráběcí stroje, ruční řetězová pila, křovinořez, paletový vozík.

U části z nich se ale bez znalosti parametrů nedá říct, jestli k tomu nepřistupuje ještě režim vyhrazeného zařízení. Kompresor s tlakovou nádobou může být vyhrazeným tlakovým zařízením, vysokozdvižný nebo elektrický paletový vozík zdvihacím, stroj s vlastním rozvaděčem elektrickým. Rozhoduje konstrukce, parametry — tlak, objem, nosnost, zdvih, napětí — a průvodní dokumentace, ne název stroje. Posouzení proto patří ke každému kusu zvlášť.

Nařízení k tomu přidává zvláštní požadavky v pěti přílohách — pro zařízení ke zdvihání břemen a zaměstnanců, pro zdvihání a přemisťování zavěšených břemen, pro pojízdná zařízení, pro zařízení pro plynulou dopravu nákladů a pro stabilní skladovací zařízení sypkých hmot. Příloha č. 3 například řeší u pojízdných zařízení ochranu proti následkům převrácení včetně zádržného systému — tedy přesně to, co inspektor u vysokozdvižného vozíku hledá jako první.

A kancelář? Administrativní provoz z nařízení nevypadává — § 1 mluví o strojích, technických zařízeních, přístrojích a nářadí bez výjimky pro kanceláře a § 4 odst. 2 váže následnou kontrolu na každé zařízení. Liší se rozsah a způsob, ne existence povinnosti: stanoví se přiměřeně rizikům, průvodní dokumentaci výrobce a normovým hodnotám a u běžné kancelářské techniky vychází na minimum. Podstatnou část požadavků pokryjí revize elektrických spotřebičů a nářadí, paušálně je ale za úplnou náhradu označit nelze — minimální požadavky podle § 3 odst. 1 (ochranná zařízení, ovládače, nouzové zastavení, rizikové faktory) míří i jinam než na elektrickou bezpečnost. Pokud vám někdo nabízí „roční kontrolu strojů” pro čistě administrativní provoz, ptejte se, kterých zařízení se má týkat a co u nich bude kontrolovat.

Rozsah kontroly: nejdřív dokumentace a předpisy, teprve pak vlastní předpis firmy

Rozsah kontroly nařízení nevypisuje, ale ani ho nenechává na volné úvaze zaměstnavatele. Pořadí zdrojů je dané.

Na prvním místě stojí podle § 4 odst. 1 průvodní dokumentace výrobce — kontrola se provádí v rozsahu a četnosti, které stanoví. Teprve není-li výrobce znám nebo není-li průvodní dokumentace k dispozici, stanoví rozsah zaměstnavatel místním provozním bezpečnostním předpisem. Stejnou logiku má § 4 odst. 2: dvanáctiměsíční lhůta a rozsah podle místního předpisu nastupují jen tehdy, „nestanoví-li zvláštní právní předpis, popřípadě průvodní dokumentace nebo normové hodnoty rozsah a četnost následných kontrol jinak”.

Vlastní předpis firmy má navíc spodní hranici. Podle § 3 odst. 1 písm. a) stanoví zaměstnavatel požadavky v místním provozním bezpečnostním předpisu „minimálně v rozsahu daném normovou hodnotou” — pod normu tedy jít nemůže, přitvrdit ano.

Nástrojem je místní provozní bezpečnostní předpis, který § 2 písm. g) definuje jako předpis zaměstnavatele upravující zejména pracovní a technologické postupy pro používání zařízení a pravidla pohybu zařízení a zaměstnanců na pracovištích.

Není to tedy dokument, do kterého si firma napíše, co se jí hodí. Vyplňuje mezery tam, kde závazný předpis, návod výrobce ani norma postup dostatečně neurčují, a jinde je převádí do podoby použitelné na dílně. Praktický důsledek: začíná se soupisem strojů a dohledáním návodů, protože ty určují, co vůbec do místního předpisu psát — a co už je dané odjinud.

Nařízení rozlišuje ještě dva pojmy, které se v praxi pletou:

• Průvodní dokumentace (§ 2 písm. e) — soubor dokumentů od výrobce nebo dovozce: návod k montáži, manipulaci, opravám, údržbě, k výchozím i následným pravidelným kontrolám a revizím, včetně pokynů pro výměnu částí. Přichází se strojem.
• Provozní dokumentace (§ 2 písm. f) — průvodní dokumentace plus záznam o poslední nebo mimořádné revizi či kontrole. Vzniká a roste u vás.

Podle § 4 odst. 3 se provozní dokumentace uchovává po celou dobu provozu zařízení. Není to tedy „pět let” ani „do příští kontroly” — dokud stroj v dílně stojí a používá se, dokumentace k němu existuje.

U staršího stroje bez papírů je pak místní provozní bezpečnostní předpis jediným zdrojem rozsahu — přesně na situaci, kdy výrobce není znám nebo dokumentace chybí, § 4 odst. 1 míří. Chybějící návod tedy povinnost neruší, jen přesouvá určení rozsahu na vás. Což je u sedmdesátých let vyrobeného soustruhu po třech majitelích běžná realita.

Stejná logika se vine celou dokumentací BOZP — souvislosti a minimální rozsah jsme popsali v článku o dokumentaci BOZP pro malou firmu. Pokud psaní místního provozního bezpečnostního předpisu odkládáte, protože nevíte, kde začít, zpracujeme ho a nastavíme plán kontrol za vás — pak už to firma zpravidla utáhne vlastními silami.

Co u strojů sleduje inspekce práce v roce 2026

Státní úřad inspekce práce zveřejňuje program kontrolních akcí na každý rok. Pro rok 2026 počítá v oblasti BOZP a vyhrazených technických zařízení nejméně s 8 700 kontrolami a jmenuje odvětví: zpracovatelský průmysl a strojírenství, stavebnictví, těžba a zpracování dřeva, terciární sféra, zemědělství a potravinářství.

Pro strojní park jsou z programu podstatné hlavně tyto body:

• provádění posledních nebo mimořádných kontrol a revizí technických zařízení ve stanovených lhůtách a dodržování rozsahu podle dokumentace výrobce,
• funkčnost ochranných a blokovacích prvků strojních zařízení,
• označení bezpečnostních prvků, například nouzových tlačítek STOP,
• u motorových vozíků napříč všemi odvětvími bezpečné používání včetně vyměnitelného příslušenství v souladu s návodem výrobce, dodržování zátěžového diagramu a technický stav,
• u elektrických zařízení kontroly a revize zejména starších strojů a zařízení a stav průvodní i provozní dokumentace,
• v potravinářství a gastronomii existence místních provozních bezpečnostních předpisů a bezpečnost při čištění a sanitaci technologických zařízení.

Dvě věci z toho seznamu stojí za pozornost. Motorové vozíky se kontrolují napříč odvětvími — nejen ve výrobě, ale i ve skladu velkoobchodu nebo u stavebnin. A u starších strojů se inspekce dívá na dokumentaci, tedy přesně na to, co u třicet let staré brusky obvykle chybí.

Sankční rámec je v zákoně č. 251/2005 Sb., o inspekci práce. Podle § 30 odst. 1 písm. r) se právnická nebo podnikající fyzická osoba dopustí přestupku tím, že neplní povinnosti při zajištění řádného stavu používaných výrobních a pracovních prostředků a zařízení stanovené zákonem č. 309/2006 Sb. a nařízením vlády č. 378/2001 Sb.; podle § 30 odst. 2 písm. c) lze za tento přestupek uložit pokutu do 1 000 000 Kč. To je horní hranice sazby, ne obvyklá pokuta — skutečná výše se odvíjí od závažnosti, následků a okolností. Jak taková kontrola probíhá a co si k ní připravit, rozebíráme v článku o kontrole z inspektorátu práce.

Evropské nařízení o strojích 2023/1230: běžný provoz neřeší, podstatná změna stroje ano

V roce 2026 začnete slýchat o nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1230 o strojních zařízeních. Použije se od 20. ledna 2027 a nahrazuje směrnici 2006/42/ES, v českém právu promítnutou do nařízení vlády č. 176/2008 Sb. — to má v e-Sbírce stanovený konec účinnosti k 19. lednu 2027.

Podstatné je, na koho míří: na uvádění strojních zařízení na trh, tedy na výrobce, dovozce a distributory. Povinnost provozovatele provádět následnou kontrolu podle NV č. 378/2001 Sb. neruší ani nemění. Stroje uvedené na trh podle dosavadních pravidel před tímto datem lze dodávat dál.

Jedna cesta ale do režimu nařízení vtáhne i provozovatele. Podle čl. 18 se ten, kdo provede podstatnou změnu strojního zařízení nebo souvisejícího výrobku, považuje za výrobce a přebírá povinnosti výrobce podle čl. 10 — včetně posouzení shody. Podstatná změna je v čl. 3 bodě 16 definovaná úzce: musí jít o úpravu, kterou výrobce nepředpokládal ani neplánoval a která bezpečnost ovlivní natolik, že si vyžádá nové ochranné kryty či ochranná zařízení se zásahem do bezpečnostního řídicího systému, nebo dodatečná opatření kvůli stabilitě a mechanické pevnosti. Úleva ve třetím pododstavci čl. 18 platí jen pro neprofesionálního uživatele — na firmu tedy nedopadá.

Prakticky: běžné používání stroje, údržba a výměna dílů podle návodu nové povinnosti výrobce zpravidla nezakládají. Zásah do konstrukce, přestavba pohonu, doplnění funkce nebo propojení strojů do jedné linky ale posouzení podle nařízení spustit mohou — a stojí za to takovou úpravu předem probrat s výrobcem nebo odborníkem na posuzování shody.

Pokud vám tedy někdo bude prodávat službu s odůvodněním „od roku 2027 platí nová evropská pravidla pro stroje, musíte mít novou dokumentaci”, chtějte ukázat konkrétní ustanovení, které dopadá na vás jako na provozovatele. U firmy, která stroje jen používá a nezasahuje do jejich konstrukce, se hledá těžko.

Cena a jak poznat dodavatele, který odvádí práci

Cenu určuje počet a druh strojů, existence návodů výrobce a hlavně to, jestli místní provozní bezpečnostní předpis už máte, nebo se má teprve napsat. První rok proto obvykle vyjde dráž než roky další — platí se za nastavení systému, ne za obhlídku. Nabídky chodí buď za kus, nebo hodinovou sazbou s výjezdem, takže dvě ceny bez znalosti rozsahu srovnávat nejde.

Než podepíšete, ověřte si čtyři věci:

1. Rozsah u konkrétních strojů. Dodavatel by měl chtít vidět seznam zařízení a návody, ne poslat paušál podle počtu zaměstnanců.
2. Podobu výstupu. Záznam ke každému stroji se zjištěnými závadami a termíny, který se zakládá do provozní dokumentace — ne jedno souhrnné potvrzení „kontrola provedena”.
3. Co dostanete napsané. Místní provozní bezpečnostní předpis je váš dokument a musí zůstat u vás v použitelné a aktualizovatelné podobě.
4. Vázanost na další služby. Pokud je ve smlouvě sankce za to, že si u téhož dodavatele neobjednáte školení nebo jinou službu, čtěte podmínky pozorně. V oboru BOZP to není výjimka.

Když jste kontroly nikdy nedělali

Zpětně doplňovat záznamy za minulé roky nedává smysl a nikoho neuspokojí. Rozumný postup je jednorázový:

1. Sepište seznam strojů a zařízení včetně roku pořízení a dohledejte návody.
2. U každého kusu posuďte podle konstrukce, parametrů a dokumentace, jestli je zároveň vyhrazeným technickým zařízením — nebo jestli takové zařízení obsahuje. Ze seznamu ho nevyřazujte; jen si k němu navíc poznamenejte revize a lhůty podle jeho vlastního předpisu.
3. Ke každému stroji si vypište, co o rozsahu a četnosti kontroly říká návod výrobce, zvláštní předpis nebo norma — to platí přednostně.
4. Zpracujte nebo si nechte zpracovat místní provozní bezpečnostní předpis pro to, co tyto zdroje neurčují.
5. Proveďte první kontrolu a založte provozní dokumentaci ke každému stroji.
6. Zaneste termíny do ročního plánu spolu s elektrem, hasicími přístroji a školeními, ať příští rok nevypadnou.

Právě ten poslední bod je jediná část, která reálně šetří peníze. Sladit termíny do jednoho plánu znamená jeden výjezd místo tří — a hlavně jeden dokument, ve kterém je vidět, co se blíží.

Z čeho článek vychází

• BOZP a bezpečnost práce – služba SOHE.
• Kontrola z inspektorátu práce – jak kontrola probíhá, co inspektor chce vidět a jak se na ni připravit.
• Dokumentace BOZP pro malou firmu – minimální rozsah dokumentace, do které následné kontroly strojů zapadají.
• Můžeme si revize spotřebičů dělat sami? – kde končí vlastní síly a kde je potřeba odborná způsobilost.
• Nařízení vlády č. 378/2001 Sb. – bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí; § 1 až § 4 a přílohy č. 1–5.
• Zákon č. 309/2006 Sb. – další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci; § 4 o požadavcích na výrobní a pracovní prostředky a zařízení.
• Zákon č. 251/2005 Sb. – o inspekci práce; § 30 upravuje přestupky na úseku bezpečnosti práce a sazby pokut.
• Zákon č. 250/2021 Sb. – o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení; § 1 odst. 2 (výjimky) a § 2 písm. a) (definice vyhrazeného zařízení, které může být součástí stroje).
• Nařízení vlády č. 190/2022 Sb. – vyhrazená elektrická zařízení.
• Nařízení vlády č. 191/2022 Sb. – vyhrazená plynová zařízení.
• Nařízení vlády č. 192/2022 Sb. – vyhrazená tlaková zařízení.
• Nařízení vlády č. 193/2022 Sb. – vyhrazená zdvihací zařízení.
• Nařízení vlády č. 176/2008 Sb. – technické požadavky na strojní zařízení; s koncem účinnosti k 19. lednu 2027.
• Nařízení (EU) 2023/1230 – o strojních zařízeních; čl. 3 bod 16 (podstatná změna) a čl. 18 (postavení výrobce u toho, kdo ji provede); použije se od 20. ledna 2027.
• Zákon č. 318/2025 Sb. – novela zákona č. 309/2006 Sb. účinná od 1. listopadu 2025.
• Lhůty revizí vyhrazených elektrických zařízení řeší ČSN 33 1500; normy nejsou volně dostupné, znění je k nahlédnutí u agentury ČAS.

Text má informační charakter a nenahrazuje právní stanovisko. Konkrétní režim kontrol strojů a technických zařízení je potřeba nastavit podle skutečného provozu, dokumentace výrobce, prostředí používání a vyhodnocení rizik.

Nevíte, které stroje ve vaší dílně pod NV č. 378/2001 Sb. spadají, u kterých k tomu přistupuje režim vyhrazeného zařízení a co má být v místním provozním bezpečnostním předpisu? Zpracujeme dokumentaci, provedeme první kontrolu a zaneseme termíny do ročního plánu spolu s revizemi a BOZP. Napište si o nezávaznou poptávku nebo na info@sohe.cz — stačí přibližný seznam zařízení a rok pořízení.