Pracovní úraz ve firmě: co udělat hned, kniha úrazů, záznam o úrazu a kdy hlásit inspektorátu práce

Pracovní úraz má nepříjemnou vlastnost: přijde ve chvíli, kdy na něj nikdo není připravený, a rozhoduje se během prvních minut. Zatímco všichni řeší zraněného člověka, tiše mizí věci, které budou za týden potřeba — kamerový záznam se přepíše, stroj někdo uklidí do provozního stavu, svědci si mezi sebou „sjednotí verzi” a z původní situace zbude jen vzpomínka.

Pak přijde druhá vlna: co zapsat, komu volat, do kdy odeslat papír. Od 1. ledna 2026 se navíc změnila pravidla — platí nové nařízení vlády č. 322/2025 Sb. a ohlášení inspektorátu se podává elektronicky přes portál. Projdeme oba díly postupně: nejdřív co udělat hned na místě, pak co s tím dál administrativně.

Co udělat bezprostředně po pracovním úrazu

Nejdřív zdraví lidí, teprve potom formuláře. Souběžně ale hraje čas i pro důkazy — kamerové systémy přepisují smyčku, provozní logy strojů se rotují a paměť svědků se během pár hodin sjednotí do jedné vyprávěné historky.

Rozumné pořadí kroků:

1. První pomoc a podle stavu zdravotnická záchranná služba. Nic z následujícího tomu nepředchází.
2. Zastavení zdroje nebezpečí — vypnutí stroje, odpojení energie, uzavření prostoru, pokud hrozí další úraz.
3. Zamezení vstupu nepovolaných osob na místo události.
4. Zachování stavu místa do objasnění příčin. Pokud je nutné něčím pohnout kvůli záchraně člověka nebo odstranění dalšího nebezpečí, zdokumentujte původní stav předem, je-li to možné.
5. Fotografie a video celku i detailů — poloha stroje, ochranné kryty, osvětlení, podlaha, použité OOPP. K tomu zajistěte kamerové záznamy, provozní logy stroje, docházku a pracovní příkaz, tedy data, která se mohou automaticky přepsat.
6. Svědci jednotlivě. Zapište jména a stručně, co každý sám viděl. Společné „doladění verze” hodnotu výpovědi zničí.
7. Informování osoby odpovědné za BOZP a vedení firmy.

Zákoník práce (zákon č. 262/2006 Sb., § 105 odst. 1) ukládá zaměstnavateli objasnit příčiny a okolnosti vzniku úrazu za účasti zaměstnance, pokud to jeho zdravotní stav dovoluje, svědků a odborové organizace nebo zástupce pro oblast BOZP. Převzít zprávu od zraněného a přepsat ji do formuláře tedy povinnost nenaplňuje — objasnění je samostatný krok.

Pokud okolnosti nasvědčují vlivu alkoholu nebo jiné návykové látky, postupuje se podle interního předpisu. Pokyn ke zkoušce dává vedoucí zaměstnanec písemně určený zaměstnavatelem (§ 106 odst. 4 písm. i) zákoníku práce zakládá povinnost zaměstnance se zkoušce podrobit). Zaznamenejte čas, výsledek, použitý přístroj, přítomné osoby a případné odmítnutí zkoušky.

Je to vůbec pracovní úraz?

Pracovním úrazem je podle § 271k odst. 1 zákoníku práce poškození zdraví nebo smrt, k nimž došlo nezávisle na vůli zaměstnance krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi. Úraz na běžné cestě do zaměstnání a zpět pracovním úrazem není.

Sporný nebývá pád ze žebříku nebo poranění rukou v lisu. Složitější posouzení přináší úraz:

• na pracovní cestě,
• během přestávky na jídlo a oddech,
• při práci z domova,
• na pracovišti zákazníka,
• při použití vlastního vozidla,
• při činnosti vykonávané bez výslovného pokynu.

Vyhodnocení „zaměstnanec si za to mohl sám” nepatří na začátek. I porušení pracovního postupu samo o sobě neznamená, že o pracovní úraz nešlo — může mít význam pro posouzení odpovědnosti a rozsahu náhrady újmy (§ 270 zákoníku práce), ale událost je potřeba nejdřív řádně objasnit. Zproštění odpovědnosti má zákonné podmínky a rozhoduje se o něm až po zjištění příčin, ne v afektu první hodiny.

Když zatím neznáte délku pracovní neschopnosti ani přesnou diagnózu, nečekejte se zápisem základních údajů. Doplnit a aktualizovat je můžete později.

Kniha úrazů: zapisuje se i drobné zranění

Do knihy úrazů patří všechny úrazy — tedy i ty bez pracovní neschopnosti nebo s neschopností nejvýše tři kalendářní dny. Vedení knihy ukládá § 105 odst. 2 zákoníku práce a její obsah upravuje nařízení vlády č. 322/2025 Sb. Forma může být listinná i elektronická.

Zápis obsahuje zejména:

• jméno postiženého zaměstnance,
• datum, čas a místo úrazu,
• činnost vykonávanou v okamžiku úrazu,
• počet zraněných osob,
• druh zranění a zraněnou část těla, jsou-li známé,
• věcný popis úrazového děje,
• kategorii, zdroj a příčinu úrazu,
• jména svědků,
• jméno a pracovní zařazení osoby, která zápis provedla.

Rozdíl mezi použitelným a bezcenným zápisem je v konkrétnosti. „Zaměstnanec nedával pozor” není popis děje, je to hodnocení — a při šetření z něj nikdo nic nevytěží. Popis vypadá jinak: kde člověk stál, jaký úkon prováděl, zda byl ochranný kryt nasazený, čím byla podlaha znečištěná, co se stalo bezprostředně před zraněním. Stejná logika platí pro veškerou provozní dokumentaci — podrobněji jsme ji rozebrali v článku BOZP dokumentace pro firmu.

Zaměstnanec může požádat o potvrzenou kopii nebo výpis údajů o svém úrazu z knihy úrazů. Kniha úrazů přitom není totéž co záznam o úrazu zasílaný úřadům — to jsou dva různé dokumenty s různým osudem.

Kdy stačí kniha úrazů a kdy potřebujete záznam

Od 1. ledna 2026 pracuje nařízení vlády č. 322/2025 Sb. se čtyřmi situacemi:

Za závažný se považuje úraz s hospitalizací delší než pět po sobě jdoucích kalendářních dnů, případně úraz, u kterého lze takto dlouhou hospitalizaci vzhledem k povaze zranění předpokládat. Ta druhá půlka věty je v praxi důležitější — nedovoluje čekat na výsledek a šetření začíná hned.

Smrtelným pracovním úrazem je poškození zdraví, na jehož následky zaměstnanec zemře nejpozději do jednoho roku od úrazu. Odeslaný záznam se proto může stát neaktuálním i po měsících; při změně stavu zaměstnance se aktualizuje.

Kdy a jak hlásit úraz inspektorátu práce

Závažný nebo smrtelný pracovní úraz se ohlašuje příslušnému oblastnímu inspektorátu práce bez zbytečného odkladu. Příslušnost se řídí místem, kde k úrazu došlo — ne sídlem firmy. Pro stavbu v jiném kraji to znamená jiný inspektorát, než na který je firma zvyklá.

Univerzální lhůta „do 24 hodin” v předpisu není. „Bez zbytečného odkladu” ale zároveň neznamená čekat několik dní na návrat jednatele z dovolené, na vyjádření pojišťovny nebo na dokončení interního šetření. Jakmile máte základní informace a událost odpovídá závažné či smrtelné kategorii, ohlášení podejte — doplnit detaily lze později.

Od roku 2026 se ohlášení podává elektronicky přes Portál inspekce práce. Předpis počítá s portálem jako s cestou pro ohlášení a jinou alternativu (datovou schránku, běžný e-mail ani dopis) nepředpokládá — pokud by byl portál nedostupný, ověřte si aktuální pokyn inspektorátu a průběh ohlášení si doložte, aby bylo zřejmé, že jste jednali bez zbytečného odkladu. Přihlašuje se statutární zástupce prostřednictvím elektronické identity a v portálu může oprávnit další osobu — typicky odborně způsobilou osobu v prevenci rizik nebo externího technika BOZP. Tohle je věc, kterou se nevyplatí řešit až v den úrazu: zjistit v šesti hodinách ráno, že nikdo nemá do portálu přístup, je zbytečná komplikace navíc.

U provozů podléhajících státnímu báňskému dozoru se postupuje vůči příslušnému obvodnímu báňskému úřadu místo inspektorátu práce.

Komu dalšímu se úraz oznamuje

Okruh příjemců závisí na závažnosti a okolnostech:

• Odborová organizace a zástupce pro oblast BOZP — bez zbytečného odkladu, pokud u zaměstnavatele působí.
• Policie ČR — pokud zjištěné okolnosti nasvědčují spáchání trestného činu, a dále u smrtelného pracovního úrazu.
• Zdravotní pojišťovna zraněného zaměstnance — u smrtelného pracovního úrazu bezodkladně.
• Zaměstnavatel zraněného pracovníka — jde-li o zaměstnance vyslaného, dočasně přiděleného nebo agenturního. Do knihy úrazů událost zapisují oba dotčení zaměstnavatelé.

Poslední bod je zdrojem nejčastějšího zdržení. Na stavbě nebo ve výrobě, kde se potkává generální dodavatel, dvě subdodavatelské firmy a agenturní pracovníci, se povinnosti tříští a všichni mlčky čekají, kdo se ozve první. Vyjasněte hned, kdo je skutečným zaměstnavatelem zraněného a u koho k události došlo. Souvisejícím tématem je i rozdělení odpovědností mezi firmy na společném pracovišti, kterému se věnujeme v článku Koordinace BOZP na stavbě: kdy ji zajistit a kdo.

Záznam o pracovním úrazu: lhůta je 15 pracovních dnů

Záznam o úrazu se vyhotovuje zejména tehdy, přesáhla-li pracovní neschopnost tři kalendářní dny nebo zaměstnanec zemřel. Inspektorátu práce se odesílá přes portál nejpozději do 15 pracovních dnů ode dne, kdy se zaměstnavatel o úrazu dozvěděl.

Dál to má vlastní život:

• Podpisy — záznam se vytiskne a podepíše, nebo se použijí uznávané elektronické podpisy. Podepsanou verzi zaměstnavatel uchovává po dobu deseti let (§ 6 odst. 2 nařízení vlády č. 322/2025 Sb.).
• Kopie zraněnému bez zbytečného odkladu, dále zástupci pro BOZP a odborové organizaci, pokud působí. U smrtelného úrazu ji dostávají rodinní příslušníci.
• Podepsaný záznam se na portál nenahrává znovu — do portálu jde odeslaná verze, podpisy zůstávají u zaměstnavatele.
• Odmítnutí podpisu není důvod prošvihnout lhůtu. Odmítnutí, datum a okolnosti zaznamenejte, zraněnému umožněte uvést vlastní stanovisko a záznam odešlete včas.

Záznam se dále zasílá zdravotní pojišťovně zaměstnance a podle okolností Policii ČR. Pro likvidaci pojistné události ho předejte pojišťovně, u které máte zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu a nemoci z povolání.

Co napravit po úrazu

Odesláním záznamu povinnosti nekončí — zaměstnavatel přijímá opatření proti opakování pracovního úrazu (§ 105 odst. 5 zákoníku práce). Tady se ukazuje, jestli šetření mělo smysl, nebo bylo jen vyplňováním kolonek.

Opatření má reagovat na zjištěnou příčinu. Podle povahy události to bývá:

• oprava nebo odstavení zařízení,
• doplnění ochranného krytu či blokování,
• změna pracovního postupu,
• aktualizace hodnocení rizik,
• doplnění nebo výměna osobních ochranných pracovních prostředků,
• cílené proškolení konkrétních zaměstnanců,
• ověření odborné nebo zdravotní způsobilosti,
• revize elektrického zařízení nebo pracovního prostředku.

Ke každému opatření patří odpovědná osoba, termín a způsob kontroly splnění. Univerzální „zaměstnanci byli poučeni” nevyřeší uvolněný kryt, chybějící blokování ani špatně nastavenou organizaci směny — a při kontrole inspektorátu působí přesně tak, jak vypadá. Pokud příčina souvisí s technickým stavem elektrického zařízení, je namístě ověřit i platnost revizí — souvislosti popisujeme v článku Kontrola inspektorátu práce.

Kdy přizvat externí BOZP a co má dodat

Odborně způsobilou osobu má smysl přizvat co nejdřív u závažného úrazu, u sporného průběhu, u události na společném pracovišti více firem a všude, kde hraje roli stroj, elektrické zařízení, pád z výšky nebo dopravní prostředek. To jsou situace, kde se z jedné události snadno stane spor o odpovědnost.

Výstup by neměl skončit u vyplněného formuláře. Rozumné zadání zahrnuje:

• kontrolu zařazení úrazu do správné kategorie,
• seznam příjemců a hlídání lhůt,
• dokumentaci místa a podklady od svědků,
• zápis do knihy úrazů a zpracování záznamu,
• součinnost při podání přes portál,
• návrh konkrétních nápravných opatření,
• kontrolu podkladů pro pojišťovnu,
• seznam dokumentů BOZP, které je potřeba aktualizovat.

Cena se odvíjí od závažnosti, cesty na místo, počtu svědků a rozsahu dokumentace. Předem si nechte vymezit, jestli nabídka pokrývá jen formulář, nebo i šetření, portál, pojišťovnu a následnou aktualizaci dokumentace. A jedna věc platí bez ohledu na smlouvu: externí dodavatel práci zpracuje, zákonnou odpovědnost zaměstnavatele ale nepřebírá.

Z čeho článek vychází

• Revize spotřebičů a nářadí – služba SOHE.
• Kontrola inspektorátu práce – co inspektor při kontrole prověřuje a jaké doklady chce vidět.
• BOZP dokumentace pro firmu – jaké dokumenty BOZP má malá firma vést a jak je udržovat aktuální.
• Koordinace BOZP na stavbě: kdy ji zajistit a kdo – rozdělení povinností, když se na jednom pracovišti potká víc firem.
• Zákon č. 262/2006 Sb. – zákoník práce; § 105 objasňování úrazů, kniha úrazů a nápravná opatření, § 271k odst. 1 vymezení pracovního úrazu.
• Nařízení vlády č. 322/2025 Sb. – od 1. 1. 2026 upravuje evidenci úrazů v knize úrazů, ohlašování a záznam o úrazu; § 6 odst. 2 uchovávání podepsaného záznamu po dobu deseti let.

Text má informační charakter a nenahrazuje právní stanovisko. Konkrétní režim evidence, ohlašování a šetření pracovních úrazů je potřeba nastavit podle skutečného provozu, dokumentace výrobce, prostředí používání a vyhodnocení rizik.

Řešíte po úrazu technický stav zařízení, kterého se událost týkala? V rámci služby Revize spotřebičů a nářadí ověříme stav elektrických spotřebičů a ručního nářadí i doklady, které k nim mají být. Napište nám na info@sohe.cz — ozveme se s termínem a cenou podle rozsahu provozu.