BOZP v české pobočce zahraniční firmy: co u nás chce inspektorát a jak to vykázat matce

Dotazník ze skupiny dorazí v pátek odpoledne a hned druhá položka nemá v Česku kam sednout: Bitte benennen Sie Ihre Fachkraft für Arbeitssicherheit und fügen Sie die Bestellurkunde bei. Pobočka má čtrnáct lidí, kancelář, malý sklad a jeden vysokozdvižný vozík. Bestellurkunde tu nikdo nevydal — český předpis takový dokument nezná. Odeslat se to má do pondělí.

Odsud vedou dvě špatné cesty. První: pobočka objedná paušál, kterému nerozumí, jen aby měla co přiložit. Druhá: do políčka napíše „N/A – not applicable under Czech law”, auditor to vyhodnotí jako neobsazenou roli a věc se vrátí o úroveň výš. Přitom český systém protějšek má. Jmenuje se jinak, visí na jiném paragrafu a v jedné jediné položce nemá s německým vzorem společného nic. Projdeme, co po pobočce chce inspektorát práce, co chce matka, kde se ty dva nároky kryjí a jak z toho udělat jeden šanon a jednu stránku do reportu.

Dva různí čtenáři téhož šanonu

Oblastní inspektorát práce čte doklady proti českým předpisům — zákoníku práce, zákonu č. 309/2006 Sb. a předpisům k provozu zařízení. Rozsah kontroly vymezuje § 3 zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce. Skupinový auditor čte tytéž doklady proti internímu standardu odvozenému z ArbSchG, ASiG a předpisů DGUV.

Překryv je velký: hodnocení rizik, školení, prohlídky, doklady k zařízením, úrazy. Rozchází se pojmenování, členění lhůt a dvě tři položky, které v jedné jurisdikci existují a v druhé ne.

Jedna věc stojí za vyslovení hned. Report do skupiny není povinnost podle českého práva — je to věc smlouvy a vnitřního řízení koncernu. Z toho plyne oboustranné pravidlo: standard matky nezakládá českou povinnost a zároveň české minimum není argument, kterým se dá odbýt auditor. Šanon se vede pro inspektorát, report pro matku a papír je z velké části společný.

„Fachkraft” po česku: OZO, osvědčení a hranice 25 zaměstnanců

Německá Fachkraft für Arbeitssicherheit se jmenovitě ustanovuje. Českým protějškem je odborně způsobilá osoba k zajišťování úkolů v prevenci rizik podle § 9 zákona č. 309/2006 Sb.

Ten paragraf má odstupňování, které se v pobočkách přehlíží. Podle § 9 odst. 3 zaměstnavatel s nejvýše 25 zaměstnanci může úkoly v prevenci rizik zajišťovat sám, má-li k tomu potřebné znalosti. Při 26 až 500 zaměstnancích sám, je-li odborně způsobilý, nebo prostřednictvím jedné či více odborně způsobilých osob. Nad 500 zaměstnanců počítá předpis s odborně způsobilou osobou v každém případě.

Čtrnáctičlenná pobočka tedy povinnost mít smluvní OZO z tohoto paragrafu nevyvodí. Kdo tvrdí opak, prodává. Háček je ve slovech „potřebné znalosti” — to není formalita a vedoucí pobočky, který v Česku BOZP nikdy nedělal, je zpravidla nemá. A skupinový audit je legitimní důvod mít OZO i tam, kde ji předpis nevyžaduje, protože jinak se jméno do dotazníku nemá kde vzít. Jen je poctivé říct, že důvod je koncernový, ne zákonný. Co takové zajištění stojí a co se v paušálech schovává, rozebíráme v článku o ceně externího OZO.

Zbývá ta Bestellurkunde. Odborná způsobilost se podle § 10 zákona č. 309/2006 Sb. prokazuje osvědčením a zkouška se opakuje po pěti letech — osvědčení má tedy identifikaci držitele i časovou platnost. Do reportu jde jméno, číslo osvědčení a datum platnosti. Nic přitom nebrání vydat k tomu jednostránkové písemné pověření, které se na osvědčení odvolá: český předpis takový dokument nepředepisuje, ale ani ho nevylučuje, a auditorovi obsadí kolonku, která by jinak zůstala prázdná.

Překladová tabulka: co se čím obsazuje

Položka, kterou německý auditor nezná: kategorizace prací

Poslední řádek tabulky je zdrojem většiny nedorozumění, a to i uvnitř sebe sama — cesta k zařazení totiž není u všech kategorií stejná. Podle § 37 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, se práce zařazují do čtyř kategorií. Práce do druhé kategorie zařazuje sám zaměstnavatel, a to do 30 kalendářních dnů ode dne zahájení jejich výkonu; příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví, tedy krajské hygienické stanici, je pak povinen zařazení neprodleně oznámit. O zařazení prací do třetí nebo čtvrté kategorie naopak rozhoduje hygienická stanice — zaměstnavatel jí ve stejné třicetidenní lhůtě od zahájení výkonu prací předkládá žádost a čeká na rozhodnutí. Práce, které nejsou zařazeny do druhé, třetí ani čtvrté kategorie, spadají do kategorie první; ty se ani neoznamují, ani se o nich nerozhoduje.

Rozdíl mezi oznámením a žádostí není formální detail. U druhé kategorie má pobočka v šanonu vlastní oznámení s datem odeslání, u třetí a čtvrté musí mít i rozhodnutí úřadu — a to obvykle přijde později než třicátý den.

Na tomhle jednom kroku pak visí odpověď na otázku, kterou skupinový auditor položí zaručeně: proč česká pobočka nemá u administrativních pozic pravidelné prohlídky v rytmu, na jaký je zvyklý z Německa. Režim pracovnělékařských služeb je u nás navázaný právě na kategorii práce a na rizika konkrétní pozice. Povinnost mít písemnou smlouvu s poskytovatelem pracovnělékařských služeb upravuje § 54 zákona č. 373/2011 Sb., přičemž pro zaměstnavatele, který má jen práce v kategorii první bez zvláštních podmínek zdravotní způsobilosti, je režim mírnější a prohlídky může zajistit registrující lékař zaměstnance. Podrobnosti stanoví vyhláška č. 79/2013 Sb.; její znění se od roku 2023 měnilo, takže interní postup sepsaný dřív nemusí odpovídat aktuální podobě.

Do reportu proto nepatří prázdná kolonka, ale jedna věta podle toho, co v pobočce reálně je: buď že všechny práce spadají do první kategorie, nebo číslo kategorie a datum oznámení u kategorie druhé, nebo datum podané žádosti a datum rozhodnutí hygienické stanice u kategorie třetí a čtvrté — a k tomu odkaz na § 37 zákona č. 258/2000 Sb. Tím diskuse končí.

Elektro a hromosvod: stejné zařízení, jiná logika lhůt

Než se začnou porovnávat intervaly, patří sem jedna věta o tom, kde povinnost vlastně stojí. Není to v ČSN: podle § 4 odst. 1 zákona č. 22/1997 Sb. česká technická norma není obecně závazná. Povinnost udržovat, kontrolovat a revidovat zařízení plyne z § 4 zákona č. 309/2006 Sb., a u vyhrazených technických elektrických zařízení navíc ze zákona č. 250/2021 Sb. a nařízení vlády č. 190/2022 Sb. To v § 3 odst. 1 vymezuje, co vyhrazeným zařízením je — mimo jiné elektrické instalace staveb a technologií a zařízení k ochraně před atmosférickou a statickou elektřinou, tedy i hromosvod — a v § 7 odst. 5 písm. d) váže lhůty pravidelných revizí na svou přílohu č. 4. Norma je pak uznávaný způsob, jak splnění povinnosti doložit, ne její zdroj. Do skupinové tabulky proto patří obojí: paragraf jako právní základ a norma jako způsob provedení.

Zároveň se nedají oba světy hodit do jedné kolonky. Ruční elektromechanické nářadí a spotřebiče do 400 V bez pevného připojení, stejně jako prodlužovací a odpojitelné přívody, nařízení vlády č. 190/2022 Sb. v § 3 odst. 2 písm. a) a b) z vyhrazených zařízení výslovně vylučuje. Jejich kontroly a revize se tedy neřídí přílohou č. 4, ale obecnou povinností podle § 4 zákona č. 309/2006 Sb., dokumentací výrobce a vyhodnocením rizik; postup a lhůty k tomu popisuje ČSN 33 1600 ed. 2. Pevná instalace a hromosvod jedou jedním režimem, notebooková nabíječka a prodlužovačka druhým.

Německý předpis u přenosných elektrických zařízení pracuje s orientační lhůtou a připouští její prodloužení tam, kde kontroly dlouhodobě neodhalují závady; na staveništích je naopak lhůta kratší. ČSN 33 1600 ed. 2 staví lhůtu jinak — podle skupiny, do níž spotřebič spadá způsobem užívání a prostředím (od spotřebičů půjčovaných dál přes staveniště a průmysl po administrativu), a podle toho, jestli je držený v ruce, přenosný, nebo připevněný. Tentýž prodlužovací přívod má proto jinou lhůtu v kanceláři a jinou ve skladu, kde se s ním jezdí po zemi.

Nejdražší chyba v reportu je slíbit německý interval. Napíšete-li do skupinového systému „every 6 months” podle DGUV Vorschrift 3, vyrobíte si nesoulad při příštím auditu — ne proti českému předpisu, ale proti vlastnímu deklarovanému standardu. Do kolonky patří česká lhůta a řádek, z čeho plyne.

U hromosvodu je technické mapování snazší: německá Blitzschutzprüfung podle DIN EN 62305 i česká revize podle souboru ČSN EN 62305 vycházejí ze stejné evropské normy a liší se hlavně vazbou na třídu ochrany a dokumentaci objektu. Lhůta pravidelné revize u nás ale neplyne z normy — hromosvod je vyhrazené zařízení a interval se bere z přílohy č. 4 nařízení vlády č. 190/2022 Sb.

Praktická potíž bývá jinde než v normách: nikdo v pobočce neví, kolik spotřebičů tu vlastně je. Pokud si soupis netroufáte udělat sami, revize spotřebičů a nářadí u nás končí seznamem po kusech — s třídou ochrany, lhůtou, datem a výsledkem —, ne jednou stránkou s razítkem. Takový seznam se do skupinové tabulky vloží beze změny; stačí nezávazná poptávka a projdeme s vámi, co v pobočce je.

Co u kontroly padne na stůl jako první

Inspektor si v praxi vyžádá doklady, které pobočka obvykle má rozházené po třech discích a dvou hlavách:

• Dokumentaci o vyhledávání a vyhodnocení rizik a o přijatých opatřeních podle § 102 zákoníku práce — ne překlad skupinové Gefährdungsbeurteilung, ale hodnocení skutečného provozu v Česku, včetně vozíku a skladu.
• Doklady o školení, jeho obsahu, četnosti a ověření znalostí. Podle § 103 odst. 3 zákoníku práce určuje obsah a četnost zaměstnavatel — a je to jeho rozhodnutí, které se pak dokládá, ne norma se zvenčí.
• Knihu úrazů a záznamy o pracovních úrazech podle § 105 zákoníku práce. Způsob evidence, ohlašování a zasílání záznamu upravuje od 1. ledna 2026 nařízení vlády č. 322/2025 Sb., o povinnostech zaměstnavatele při pracovních úrazech, které nahradilo dřívější nařízení vlády č. 201/2010 Sb. Záznam o úrazu se podle jeho § 6 zasílá prostřednictvím portálu úřadu ve lhůtě 15 pracovních dnů. Interní postup psaný podle starého předpisu tedy neplatí — je potřeba ho přepsat, ne jen zkontrolovat lhůty.
• Zápis z roční prověrky BOZP podle § 108 odst. 5 zákoníku práce — nejméně jednou v roce, na všech pracovištích, se seznamem nedostatků a jejich odstraňováním. Co do zápisu patří, rozebíráme v článku o roční prověrce BOZP.
• Seznam OOPP a evidenci jejich výdeje podle § 104 zákoníku práce a nařízení vlády č. 390/2021 Sb.
• Doklady k zařízením — revizní zprávy, jejich lhůty a odbornou způsobilost toho, kdo je vydal.

Horní hranice pokuty za přestupky na úseku bezpečnosti práce podle § 30 zákona č. 251/2005 Sb. sahá u některých skutkových podstat až ke 2 000 000 Kč. Je to strop, ne obvyklá sazba — o konkrétní výši rozhoduje správní orgán podle okolností případu. Podrobněji o průběhu kontroly píšeme v textu o kontrole inspektorátu práce.

Požární ochrana: druhý úřad, druhá logika

Skupinový standard většinou míchá bezpečnost práce a požární ochranu do jednoho „HSE” bloku. V Česku jde o dvě různé linie a dva různé úřady: inspekci práce a hasičský záchranný sbor.

Rozsah povinností se odvíjí od kategorie provozovaných činností podle § 4 zákona č. 133/1985 Sb. — bez zvýšeného požárního nebezpečí, se zvýšeným, s vysokým. Od ní se odvíjí i rozsah dokumentace požární ochrany podle vyhlášky č. 246/2001 Sb. a to, zda se zřizuje preventivní požární hlídka podle § 13 zákona č. 133/1985 Sb. Německý Brandschutzhelfer podle ASR A2.2 je tedy protějšek jen zčásti: je to jiná konstrukce, navázaná na jiný spouštěč. Do reportu patří kategorie činnosti a seznam dokumentů, které z ní plynou; co konkrétně, jsme rozepsali v článku o dokumentaci požární ochrany.

Jedna stránka, kterou pošlete do skupiny

Report se dá zvládnout na jedné stránce, když má tyhle řádky a u každého datum:

• Jméno OZO, číslo osvědčení a jeho platnost — kolonka „benannte Fachkraft” je tím obsazená.
• Datum posledního hodnocení rizik a datum jeho poslední aktualizace po změně provozu.
• Matice školení: kdo, co, kdy, s jakou četností — a poznámka, že četnost stanoví zaměstnavatel podle § 103 odst. 3 zákoníku práce.
• Počet zápisů v knize úrazů a počet záznamů o úrazu s pracovní neschopností. Na skupinové ukazatele se to převede bez dopočítávání.
• Datum roční prověrky a stav zjištěných nedostatků.
• Soupis zařízení s lhůtou, datem poslední revize a jménem a číslem osvědčení revizního technika.
• Kategorie prací — a podle toho, co v pobočce je: údaj, že všechny práce spadají do první kategorie, datum oznámení u kategorie druhé, nebo datum žádosti a datum rozhodnutí hygienické stanice u kategorie třetí a čtvrté.
• Smlouva o pracovnělékařských službách, nebo věta, proč je u kategorie první režim jiný.

A co tam nedávat: překlad českých norem na německé, jako by šlo o totéž, a intervaly převzaté ze skupinového standardu, které v Česku nedodržujete. První vede k dohadování, druhé k nesouladu, který si vyrobíte sami.

Kdy odejít od stolu

Nabídky na „komplexní BOZP outsourcing” pro pobočku mají několik opakujících se vad:

• Vázací smlouva se sankcí za neodebrané školení. Školení má pokrýt reálné potřeby pracoviště, ne naplnit odběrový závazek. Sankce za odmítnutý termín je důvod jednání ukončit.
• Paušál s „revizemi v ceně” bez počtu kusů a bez lhůt. Bez soupisu zařízení nikdo neví, co se objednává — a při auditu vyjde najevo, co v ceně nebylo.
• Tvrzení, že smluvní OZO ukládá zákon i pobočce s dvanácti lidmi. Neukládá, viz § 9 odst. 3 zákona č. 309/2006 Sb. Důvod může být koncernový a je to legitimní důvod — jen se nemá vydávat za zákonný.
• Slib, že se skupinovým auditem projdete. Verdikt auditora neovlivní žádný dodavatel. Ovlivnitelné je jen to, jestli doklady existují, sedí na český předpis a dají se přeložit.

Z čeho článek vychází

• Revize spotřebičů a nářadí – služba SOHE.
• Hodnocení rizik BOZP ve firmě – jak zpracovat dokumentaci, kterou si vyžádá inspektor i skupinový auditor.
• Školení BOZP pro zaměstnance – kdo určuje obsah a četnost a co má zůstat na papíře.
• Legislativní novinky BOZP a PO 2026 – přehled změn, které se v posledních měsících dotkly předpisů zmíněných výše.
• Zákon č. 262/2006 Sb. – zákoník práce; § 102 rizika, § 103 školení, § 104 OOPP, § 105 úrazy, § 108 odst. 5 roční prověrka.
• Zákon č. 309/2006 Sb. – další podmínky BOZP; § 4 požadavky na provoz a kontroly strojů a technických zařízení, § 9 zajištění úkolů v prevenci rizik, § 10 odborná způsobilost.
• Zákon č. 251/2005 Sb. – o inspekci práce; § 3 rozsah kontroly, § 30 přestupky na úseku bezpečnosti práce.
• Zákon č. 258/2000 Sb. – o ochraně veřejného zdraví; § 37 kategorizace prací, oznámení prací zařazených do druhé kategorie a žádost o zařazení do třetí a čtvrté kategorie.
• Zákon č. 373/2011 Sb. – o specifických zdravotních službách; § 54 smlouva o pracovnělékařských službách.
• Vyhláška č. 79/2013 Sb. – rozsah a náplň pracovnělékařských prohlídek.
• Nařízení vlády č. 322/2025 Sb. – o povinnostech zaměstnavatele při pracovních úrazech; účinné od 1. 1. 2026, zrušilo nařízení vlády č. 201/2010 Sb.; § 6 zasílání záznamu o úrazu přes portál úřadu.
• Nařízení vlády č. 390/2021 Sb. – poskytování osobních ochranných pracovních prostředků.
• Zákon č. 250/2021 Sb. – bezpečnost práce u vyhrazených technických zařízení; odborná způsobilost revizních techniků.
• Nařízení vlády č. 190/2022 Sb. – vyhrazená technická elektrická zařízení; § 3 odst. 1 vymezení včetně ochrany před atmosférickou elektřinou, § 3 odst. 2 výjimky (ruční nářadí, spotřebiče do 400 V bez pevného připojení, prodlužovací přívody), § 7 odst. 5 písm. d) a příloha č. 4 lhůty pravidelných revizí.
• Nařízení vlády č. 194/2022 Sb. – požadavky na odbornou způsobilost k činnostem na elektrických zařízeních.
• Zákon č. 22/1997 Sb. – § 4 odst. 1: česká technická norma není obecně závazná.
• Zákon č. 133/1985 Sb. – o požární ochraně; § 4 kategorie činností, § 13 preventivní požární hlídky.
• Vyhláška č. 246/2001 Sb. – o požární prevenci; rozsah dokumentace požární ochrany.

Text má informační charakter a nenahrazuje právní stanovisko. Konkrétní režim BOZP, lhůt a dokladů v pobočce je potřeba nastavit podle skutečného provozu, dokumentace výrobce, prostředí používání a vyhodnocení rizik.

Potřebujete pobočku projít a odejít s podklady, které obstojí u inspektorátu i ve skupinovém reportu? Ozvěte se na info@sohe.cz nebo pošlete nezávaznou poptávku — z prohlídky odcházíme se soupisem zařízení a lhůt, na který navazují revize spotřebičů a nářadí. Řekneme rovnou i to, co objednávat nepotřebujete.