Roční prověrka BOZP podle § 108 zákoníku práce: jak z ní udělat použitelný zápis

V praxi se lze setkat s prověrkami bezpečnosti práce, které se odbydou v posledním prosincovém týdnu, trvají dvacet minut a končí větou „bez závad”. Zůstane po nich jedna stránka A4, kterou do příštího prosince nikdo neotevře. Přitom je prověrka pro řadu firem jediná příležitost, kdy se někdo jednou za rok podívá na provoz jinak než přes výkaz výroby — a nejlevnější způsob, jak zjistit, co za těch dvanáct měsíců povolilo, zastavělo se nebo přestalo platit.

Roční prověrka BOZP nestojí na doporučení ani na normě, ale na jediné větě zákoníku práce. Ta věta je krátká, žádá málo a hlavně: nepředepisuje formulář. Právě proto se kolem ní drží tolik nepřesností — od „vždycky ji musí dělat odborně způsobilá osoba” po „inspektor ji chce vidět jako první”. Projdeme, co v zákoně skutečně stojí, co má prověrka obejít, jak vypadá zápis, se kterým se dá dál pracovat, a kde se firmy sekají nejčastěji.

Co § 108 zákoníku práce skutečně ukládá

Podle § 108 odst. 5 zákona č. 262/2006 Sb. je zaměstnavatel povinen organizovat nejméně jednou v roce prověrky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na všech pracovištích a zařízeních zaměstnavatele v dohodě s odborovou organizací nebo zástupcem zaměstnanců pro oblast BOZP a zjištěné nedostatky odstraňovat.

Ta jedna věta obsahuje čtyři požadavky a každý z nich se v praxi ztrácí:

• Nejméně jednou v roce. Je to četnost, ne termín k 31. prosinci. Firma, která prochází provoz pololetně, plní víc, než zákon žádá — a má poloviční odstup mezi nálezem a nápravou.
• Na všech pracovištích a zařízeních. Tedy i v kotelně, archivu, garáži, na střeše s fotovoltaikou a na pobočce, kam jezdí obchodník jednou za čtvrtletí. Vynechává se přesně to, kam se běžně nechodí — a kde se proto nálezy hromadí.
• V dohodě se zástupci zaměstnanců. Kde odborová organizace ani zástupce pro oblast BOZP nepůsobí, není s kým dohodu uzavírat; povinnost prověrku zorganizovat tím ale nekončí. Praktické minimum je přizvat vedoucí jednotlivých provozů — ti vědí, kde se pracuje jinak, než je napsáno.
• A zjištěné nedostatky odstraňovat. Tohle je část, kterou zápisy nedotahují nejčastěji. Nález bez odpovědné osoby a termínu není nález, je to poznámka.

Co v tom ustanovení naopak nenajdete: formu zápisu, jeho povinné náležitosti ani požadavek na kvalifikaci toho, kdo prověrku vede.

Dokumentace: rozdíl, který se plete

Zákoník práce ukládá vést dokumentaci výslovně u něčeho jiného — o vyhledávání a vyhodnocování rizik a o přijatých opatřeních podle § 102 odst. 4. U prověrky podle § 108 odst. 5 stejně formulovaný příkaz není.

Z toho ale neplyne, že se zápis nevyplatí. Hodnocení rizik je dokument, který firma prokáže papírem. Prověrka je činnost a písemný zápis o ní § 108 odst. 5 výslovně nepředepisuje — je ale praktickým a v běžném provozu nejsilnějším prostředkem, jak doložit, že se prověrka konala, v jakém rozsahu proběhla a co po ní následovalo. Prokázat ji lze i jinak, třeba svědecky nebo navazujícími objednávkami a doklady o nápravě, jen je to podstatně pracnější a méně spolehlivé.

Jednu věc je přitom potřeba uvést na pravou míru. V řízení o přestupku prokazuje porušení povinnosti správní orgán, ne zaměstnavatel: dokud není o vině pravomocně rozhodnuto, hledí se na obviněného jako na nevinného a v pochybnostech se rozhodne v jeho prospěch (§ 69 odst. 2 zákona č. 250/2016 Sb.), a zjistit okolnosti svědčící ve prospěch i v neprospěch ukládá správnímu orgánu § 50 odst. 3 správního řádu. Řeč o „důkazním břemeni zaměstnavatele” je tedy nepřesná. Praktický důvod pro zápis to ale neoslabuje — podle § 81 zákona č. 250/2016 Sb. mohou být jediným podkladem rozhodnutí o přestupku skutečnosti zjištěné při kontrole, a proti tomu, co inspektor zapsal, se argumentuje lépe vlastní dokumentací než pamětí.

Kdo ji může vést

Dvě věci se tu pravidelně slévají do jedné a vyplatí se držet je oddělené.

Vedení samotné prověrky. Text § 108 odst. 5 zákoníku práce žádnou zvláštní kvalifikaci toho, kdo prověrku organizuje a vede, neurčuje. Z tohoto ustanovení tedy povinnost objednat si na obchůzku někoho zvenčí nevyplývá.

Zajišťování úkolů v prevenci rizik. To je samostatná povinnost podle § 9 zákona č. 309/2006 Sb., která se řídí počtem zaměstnanců: do 25 zaměstnanců si může úkoly v prevenci rizik zajišťovat zaměstnavatel sám, má-li k tomu potřebné znalosti; při 26 až 500 zaměstnancích sám tehdy, je-li odborně způsobilý, jinak prostřednictvím odborně způsobilé osoby; nad 500 zaměstnanců pak jednou nebo více odborně způsobilými osobami (§ 9 odst. 3).

Mezi obojím je ještě jeden můstek, který se přehlíží: u zaměstnavatele s 26 a více zaměstnanci ukládá § 9 odst. 4 písm. d) zákona č. 309/2006 Sb. zajistit účast odborně způsobilé osoby při pravidelném hodnocení stavu a úrovně bezpečnosti a ochrany zdraví při práci — a roční prověrka do takového hodnocení typicky spadá. Plošná věta „na prověrku nikoho zvenčí nepotřebujete” tedy nad 25 zaměstnanců neplatí.

Pro firmu do 25 zaměstnanců z toho plyne nepopulárně jednoduchá zpráva: prověrku zvládne vlastními silami, má-li k tomu potřebné znalosti. Potřebuje osnovu, loňský zápis a člověka, který si troufne napsat i to nepříjemné. Odborné zajištění ostatních úkolů v prevenci rizik je ale nutné posoudit zvlášť — podle počtu zaměstnanců, vlastních znalostí a toho, zda je zaměstnavatel odborně způsobilý. Externí odborně způsobilá osoba dává smysl i tam, kde chybí čas, odstup nebo znalost předpisů k dané technologii; kolik taková spolupráce obvykle stojí, jsme rozebírali zvlášť. Pokud si na prověrku netroufáte nebo chcete zápis, který obstojí i při kontrole, projdeme provoz s vámi a odevzdáme seznam opatření s termíny a odpovědnostmi, ne razítko.

Co má prověrka obejít

Osnovu není třeba vymýšlet, dá se opsat od inspekce. Nejčastější zjištěné nedostatky shrnuje Státní úřad inspekce práce v dokumentu Program kontrolních akcí SÚIP na rok 2026 (vydaném v prosinci 2025, str. 24), a to za sledované období roku 2025, ke kterému dokument uvádí 7 462 provedených kontrol. Zhruba 30 % nedostatků připadá na osnovy a rozsah školení, 27 % na vyhledávání a vyhodnocování rizik, 16 % na pracovní postupy a 14 % na neudržovaná a nezrevidovaná zařízení; zbytek se rozpadá do dalších oblastí. Dokument uvádí jen tyto podíly, ne počty jednotlivých zjištění, takže z nich čtěte pořadí témat, ne přesnou statistiku. I tak je to hotový seznam kapitol.

Kontroly strojů podle nařízení vlády č. 378/2001 Sb. se provádějí nejméně jednou za 12 měsíců, pokud výrobce, zvláštní předpis nebo normové hodnoty neurčí jinak — podrobněji v článku o kontrolách strojů a technických zařízení podle NV 378/2001 Sb. U elektroinstalace se lhůty odvíjejí od prostředí podle ČSN 33 1500; prověrka je dobrá chvíle porovnat termíny s kalendářem, ne s pocitem.

Dva nálezy se vracejí napříč dílnami a oba mají technickou příčinu, kterou stojí za to znát. Prvním je kotoučová pila s odmontovaným rozvíracím klínem: klín drží řezanou spáru otevřenou, a když chybí, dřevo řez sevře, zaklíní se o stoupající zuby kotouče a přířez se vymrští proti obsluze. Druhým je prodlužovací přívod na bubnu používaný svinutý — svinutý kabel se nemá jak uchladit, izolace stárne rychleji, a proto má buben na štítku dvě různé hodnoty zatížení, jednu pro rozvinutý stav a nižší pro svinutý. Obojí se na prověrce pozná za pár vteřin a napraví za nula korun.

Co hrozí, když prověrka chybí

Slovo „prověrka” v zákoně č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, nenajdete. Samostatný přestupek „neprovedená roční prověrka” tedy neexistuje a odpovědi, které na tuhle otázku dává internet, se navzájem vylučují. Postih se opírá o obecné skutkové podstaty na úseku bezpečnosti práce — § 17 u fyzických osob, § 30 u právnických a podnikajících fyzických osob. Jedna z nich míří na porušení povinností při účasti zaměstnanců na řešení otázek BOZP a poznámka pod čarou u ní odkazuje právě na § 108 zákoníku práce; horní hranice pokuty je u ní 300 000 Kč. Skutkové podstaty, které postihují neproškolené zaměstnance, nevyhodnocená rizika nebo stroj v nevyhovujícím stavu, mají strop podstatně vyšší — až 2 000 000 Kč.

Zákon o inspekci práce samostatnou skutkovou podstatu neprovedení roční prověrky nezná — porušení povinností kolem § 108 se posuzuje podle konkrétních okolností a sankci předem odhadnout nelze. Jisté je, co se bez prověrky za rok nasbírá. A jestli si inspektor vyžádá zrovna zápis z prověrky, se předem odhadnout nedá — jisté je jen to, že s doloženou dokumentací se kontrola vede jinak než bez ní.

Kolik toho inspekce najde, je veřejné číslo. Podle Programu kontrolních akcí SÚIP na rok 2026 (prosinec 2025) plánuje Státní úřad inspekce práce na rok 2026 nejméně 8 700 kontrol. Za sledované období roku 2025 — přesnější vymezení dokument sám neuvádí — bylo v oblasti bezpečnosti práce a vyhrazených technických zařízení, kterou upravuje zákon č. 250/2021 Sb., uloženo celkem 781 pokut v celkové výši 41 543 988 Kč. Je to agregát za všechna porušení v obou oblastech dohromady, od neproškolených zaměstnanců po nezrevidovaná zařízení, a jako odhad sankce za chybějící prověrku ho použít nelze; výše jednotlivé pokuty se řídí závažností porušení, velikostí zaměstnavatele i tím, o kterou skutkovou podstatu jde.

Zápis, se kterým se dá pracovat

Zápis „prověrka provedena, bez závad” dokazuje jen to, že si někdo někam sedl. Použitelný zápis se pozná podle toho, že je z něj patrný rozsah kontroly a že z něj vypadnou úkoly. Patří do něj:

• datum a jméno toho, kdo prověrku vedl,
• kdo se jí za zaměstnance účastnil — zástupce pro oblast BOZP, odborová organizace, jinak vedoucí provozů; a poznámka, pokud u zaměstnavatele nepůsobí,
• seznam skutečně obejitých pracovišť, včetně kotelny, skladu archivu, garáže a střechy,
• nález popsaný místem a věcí („regál R3 ve skladu — chybí štítek nosnosti, jeden sloupek deformovaný”), ne formulací „zjištěny drobné závady”,
• opatření, jméno odpovědného člověka a termín,
• kontrola splnění s datem — část, která ve firmách chybí nejčastěji a která teprve naplňuje slovo „odstraňovat” ze zákona.

Řádná prověrka může skončit i tak, že se nic k nápravě nenajde. Takový výsledek ale musí být věrohodně podložený rozsahem kontroly: seznamem skutečně obejitých pracovišť, tím, co se na nich prošlo, a kdo u toho byl. Samotná věta „bez závad” bez popisu rozsahu nedokládá nic.

A nálezy z loňska, u kterých je dodnes prázdný sloupec „splněno”, nejsou důvod nálezy nezapisovat — pravdivě zaznamenaný nález je vždy lepší než žádný záznam. Jsou důvod dopsat, co se s nimi stalo: jaké opatření bylo přijato, kým a s jakým výsledkem. Otevřený nález bez doloženého opatření je při kontrole slabé místo; tentýž nález s doloženou nápravou je naopak doklad, že systém funguje.

Kdy ji udělat, aby něco ukázala

Termovize se neměří na vypnutém rozváděči a prověrka se nedělá na prázdné hale. Na stojícím provozu se nepozná, že se obsluha dostane ke spínači jen tak, že obejde kryt, ani že se z uličky mezi regály stává odkladiště vždy odpoledne po zavezení. Několik pravidel, která z prověrky dělají práci místo formality:

• Za provozu a v běžné směně, ne o celozávodní dovolené nebo o víkendu.
• Ne v posledním prosincovém týdnu. Zákon určuje četnost a rozsah, ne datum; termín si vyberte tak, aby na nálezy zbyl čas i rozpočet.
• Navázat na termíny, které stejně hlídáte — revize elektro, kontroly hasicích přístrojů, opakovaná školení. Jeden kalendář místo pěti.
• Velký areál po etapách. Text § 108 odst. 5 nežádá, aby se celý provoz obešel v jednom dni; podstatné je, aby ze zápisů bylo patrné, že se za rok prošlo všechno.
• S sebou loňský zápis, knihu úrazů, přehled revizí a kontrol, registr rizik a prezenční listiny. Prověrka bez loňského zápisu v ruce je procházka.

Co je pro rok 2026 nového (a co ne)

Znění § 108 odst. 5 zákoníku práce je k 1. lednu 2026 stejné jako o rok dřív — u samotné prověrky žádná „novinka 2026” není, ať slibují školicí letáky cokoli. Změnilo se okolí, do kterého prověrka zasahuje:

• Od 1. ledna 2026 je účinné nařízení vlády č. 322/2025 Sb., které upravuje evidenci pracovních úrazů, knihu úrazů a záznam o úrazu. Prověrka je vhodná chvíle porovnat, zda formulář kolující po firmě odpovídá nové úpravě a jestli se do knihy dostávají i drobná zranění; co udělat v prvních hodinách po úrazu, shrnuje článek o pracovním úrazu a knize úrazů.
• Od 1. listopadu 2025 platí novelizované znění zákona č. 309/2006 Sb. a nařízení vlády č. 591/2006 Sb. Firmy, které pracují na stavbách nebo stavební práce zadávají, mají v prověrce o kapitolu navíc.

Z čeho článek vychází

• Revize spotřebičů a nářadí – služba SOHE.
• Kontrola inspektorátu práce – co kontrola prochází a v jakém pořadí si vyžádá dokumentaci.
• Dokumentace BOZP pro malou firmu – minimální rozsah papírů, ze kterých prověrka vychází.
• Školení BOZP pro zaměstnance – lhůty opakování a co má osnova skutečně obsahovat.
• Zákon č. 262/2006 Sb. – zákoník práce; § 108 odst. 5 (prověrky BOZP nejméně jednou v roce) a § 102 odst. 4 (dokumentace o rizicích a přijatých opatřeních).
• Zákon č. 309/2006 Sb. – zajištění dalších podmínek BOZP; § 9 odst. 3 určuje, kdo může zajišťovat úkoly v prevenci rizik podle počtu zaměstnanců, § 9 odst. 4 písm. d) ukládá u 26 a více zaměstnanců účast odborně způsobilé osoby při pravidelném hodnocení stavu a úrovně BOZP.
• Zákon č. 251/2005 Sb. – o inspekci práce; přestupky na úseku bezpečnosti práce a horní hranice pokut (§ 17 a § 30).
• Zákon č. 250/2016 Sb. – o odpovědnosti za přestupky; § 69 odst. 2 (presumpce neviny, v pochybnostech ve prospěch obviněného) a § 81 (skutečnosti zjištěné při kontrole jako podklad rozhodnutí).
• Zákon č. 500/2004 Sb. – správní řád; § 50 odst. 3 ukládá zjišťovat okolnosti ve prospěch i v neprospěch správnímu orgánu.
• Zákon č. 250/2021 Sb. – bezpečnost práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení.
• Nařízení vlády č. 378/2001 Sb. – požadavky na bezpečný provoz a používání strojů a zařízení včetně četnosti kontrol.
• Nařízení vlády č. 322/2025 Sb. – evidence pracovních úrazů, kniha úrazů a záznam o úrazu; účinné od 1. 1. 2026.
• Nařízení vlády č. 591/2006 Sb. – požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích; novelizováno k 1. 11. 2025.
• Program kontrolních akcí SÚIP na rok 2026 – Státní úřad inspekce práce, prosinec 2025; plán kontrol na rok 2026, podíly nejčastějších nedostatků a souhrn pokut za sledované období roku 2025 (str. 24).
• ČSN 33 1500 – lhůty pravidelných revizí elektrických zařízení podle prostředí; norma není volně dostupná.

Text má informační charakter a nenahrazuje právní stanovisko. Konkrétní režim prověrky, jejího rozsahu a navazujících opatření je potřeba nastavit podle skutečného provozu, dokumentace výrobce, prostředí používání a vyhodnocení rizik.

Potřebujete roční prověrku projít s někým, kdo napíše i to, co se špatně čte, a nechá vám seznam opatření s termíny a odpovědnostmi? Ozvěte se přes nezávaznou poptávku nebo na info@sohe.cz. Když z prověrky vypadnou nezrevidovaná zařízení, navážeme rovnou revizemi spotřebičů a nářadí, ať se nálezy nepřenášejí do dalšího roku.