Zpracování protokolu o určení vnějších vlivů řešte s projektantem elektro a podle charakteru provozu s odborníky dalších profesí. Samotná revize určení vnějších vlivů nenahrazuje. Po dokončení montáže předává dodavatel odběrateli průvodní dokumentaci včetně posouzení vnějších vlivů podle § 6 odst. 3 písm. a) nařízení vlády č. 190/2022 Sb.
Revizní technik nekontroluje jen naměřené hodnoty. Posuzuje také, zda elektroinstalace odpovídá prostředí, ve kterém pracuje. Rozvaděč v kanceláři může mít jiné krytí než rozvaděč v myčce aut. Kabel ve vytápěné chodbě nemusí vydržet v chladírně nebo vedle sušicí pece.
Podkladem pro toto porovnání je protokol o určení vnějších vlivů. Nařízení vlády č. 190/2022 Sb. ho uvádí mezi podklady k revizi vyhrazeného elektrického zařízení, pokud příslušné posouzení už není součástí průvodní nebo provozní dokumentace. Chybí-li, technik sice může instalaci prohlédnout a změřit, jeho závěr o vhodnosti pro dané prostředí ale bude mít slabší oporu.
Zvláštní režim zákona č. 250/2021 Sb. a nařízení vlády č. 190/2022 Sb. se týká vyhrazených elektrických zařízení. U ostatních zařízení vycházejte z jejich právního režimu, dokumentace výrobce, technických norem a vyhodnocení rizik.
Kdy samostatný protokol potřebujete
Samostatný protokol není nutný pro každou kancelář nebo každou zásuvku. Metodika k ČSN 33 2000-5-51 ed. 3, kterou od roku 2022 vydává technická normalizační informace TNI 33 2000-5-51, připouští, že se nevypracuje tam, kde jsou vnější vlivy jednoznačně normální nebo je pro daný prostor přímo stanoví konkrétní technická norma. Takové posouzení ale má vyplývat z odborné dokumentace, typicky z projektu. Prohlášení provozovatele, že „je to obyčejná kancelář“, nestačí.
Pozornost si zaslouží hlavně prostory, kde se prostředí od běžného zřetelně liší:
| Prostor nebo změna | Co je potřeba posoudit |
|---|---|
| Dílna a výrobní provoz | prach, voda, vibrace, mechanické rázy, teplota, používané látky |
| Sklad | vlastnosti a množství materiálů, požární riziko, podmínky úniku osob |
| Venkovní rozvaděč, parkoviště, fasáda | déšť, mráz, sluneční záření, vítr, bouřková činnost |
| Myčka, mycí box, velkokuchyně | stříkající a tryskající voda, pára, teplota, čisticí chemie |
| Chladírna, mrazírna, kotelna | extrémní teploty, kondenzace, vlhkost |
| Nabíjení trakčních baterií vozíků | typ akumulátorů, větrání, u olověných baterií uvolňování vodíku při nabíjení |
| Lakovna, výdej ředidel, práce s hořlavým prachem | možnost výbušné atmosféry a návaznost na dokumentaci o zónách |
| Změna skladu na dílnu či výrobu | nové stroje, látky, počet osob, způsob užívání |
U prostor s nebezpečím výbuchu se protokol o vnějších vlivech doplňuje samostatnou klasifikací zón podle souboru norem ČSN EN 60079. Jeden dokument druhý nenahrazuje.
I v rodinném domě nebo malé kanceláři bývají podmínky převážně normální. Výjimku ale nelze bez posouzení přenést na garáž, kotelnu, venkovní rozvaděč nebo nabíjecí místo pro elektromobil.
Co se pod pojmem vnější vlivy skutečně posuzuje
Nejde jen o vlhkost. Vnější vlivy popisují prostředí, způsob užívání prostoru i vlastnosti stavby. Zapisují se kódem podle ČSN 33 2000-5-51 ed. 3: dvě písmena označují druh vlivu, číslice jeho stupeň.
Posuzují se tři skupiny:
- Prostředí (A): například teplota okolí (AA), působení vody (AD), cizích pevných těles včetně prachu (AE), korozivních látek (AF), mechanických rázů (AG), vibrací (AH), slunečního záření (AN) nebo bouřkové činnosti (AQ).
- Využití (B): schopnost osob (BA, od běžných osob po osoby znalé), podmínky úniku při mimořádné události (BD) a povaha zpracovávaných nebo skladovaných látek (BE, včetně nebezpečí požáru či výbuchu).
- Konstrukce budovy (C): použité materiály (CA) a konstrukční provedení (CB).
Pro majitele firmy nejsou podstatná samotná písmena. Podstatné je, co z nich plyne. Když komise určí pro mycí box stupeň AD4 (stříkající voda), ovlivní to požadované krytí svítidel, zásuvek a rozvaděčů, výběr kabelů i ochranná opatření. Když určí zvýšené nebezpečí požáru kvůli dřevnímu prachu, promítne se to do výběru přístrojů i do podmínek údržby.
Kdo protokol zpracuje a podepíše
Protokol obvykle není rozhodnutím jednoho člověka od stolu. Podle této metodiky (TNI 33 2000-5-51) určuje vnější vlivy komise sestavená podle charakteru objektu. Svolává ji zpravidla investor nebo jeho zástupce, často na podnět projektanta elektro.
Členem komise je projektant odpovědný za elektrickou instalaci. Podle provozu se přidávají například:
- zástupce provozovatele, který zná skutečný provoz;
- projektant stavební části;
- technolog;
- specialista požární ochrany;
- odborně způsobilá osoba k prevenci rizik;
- projektant vzduchotechniky, vytápění nebo chlazení;
- revizní technik.
Revizní technik tedy může být členem komise a přinést zkušenost z revizí. Revizní oprávnění z něj ale nedělá odborníka na požární řešení, chemickou technologii nebo větrání.
Co má použitelný protokol obsahovat
Z dokumentu musí být poznat, které místnosti posuzuje. Obecný formulář bez vazby na půdorys reviznímu technikovi nepomůže.
Zkontrolujte zejména:
- identifikaci objektu, provozovatele a posuzovaných prostor;
- složení komise a podpisy jejích členů;
- popis plánovaného nebo skutečného provozu;
- použité podklady: výkresy, požárně bezpečnostní řešení, technologický popis;
- určené vnější vlivy pro jednotlivé prostory;
- zdůvodnění vlivů, které nejsou normální;
- opatření, která z určených vlivů vyplývají;
- datum a jednoznačné označení verze;
- půdorys nebo tabulku, podle které lze výsledek přiřadit ke konkrétní místnosti.
Protokol má odpovídat skutečnosti. Dokument zpracovaný pro sklad kartonů nelze bez přezkoumání použít poté, co se do části haly přestěhovala lakovací kabina nebo nabíjení vozíků.
Co bez protokolu revizní technik spolehlivě neposoudí
Technik může instalaci prohlédnout a provést dostupná měření. Bez informace o podmínkách provozu ale nemá s čím porovnat, zda bylo provedení zvoleno správně.
Chybí mu podklad například pro otázky:
- odpovídá krytí rozvaděče vodě a prachu, které na něj působí;
- snesou kabely a přístroje teplotu nebo chemické prostředí;
- počítá instalace s rázy od manipulační techniky a s vibracemi strojů;
- odpovídají použitá opatření skladovaným látkám;
- nezměnily se podmínky úniku osob;
- odpovídá dokumentace ještě skutečnému stavu.
Revize chybějící protokol nenahradí. Revizní zpráva ověřuje stav zařízení, nesupluje projektové rozhodnutí několika profesí. Nedostatek podkladů se proto může objevit jako omezení rozsahu revize nebo jako výhrada v závěru. Jak takové zápisy číst, rozebírá článek Jak číst revizní zprávu elektro a co znamenají závady.
Kdy se protokol aktualizuje
Protokol nemá stanovenou platnost v letech. Použitelný je, dokud odpovídá objektu a jeho skutečnému provozu. Jeho aktuálnost proto nespojujte s datem, ale se změnami.
Přezkoumání je namístě zejména při:
- změně účelu místnosti;
- zavedení nové výroby nebo technologie;
- změně skladovaných či zpracovávaných látek;
- přemístění strojů nebo zařízení do jiné části objektu;
- změně větrání, vytápění nebo chlazení;
- stavebních úpravách a změně dispozice;
- změně počtu osob nebo podmínek jejich úniku;
- zjištění, že popis v protokolu nesouhlasí se skutečností.
Pozor: důvodem k přezkoumání nemusí být jen zásah do elektroinstalace. Stačí, že se ve stejné místnosti začne mýt, brousit nebo nabíjet, i když kabely a rozvaděče zůstaly beze změny. Pokud se naopak mění i instalace, zvažte, zda nejde o případ pro výchozí revizi, viz Revize elektro po rekonstrukci: kdy je nutná výchozí.
Výsledkem nemusí být pokaždé celý nový dokument. Může stačit změnový list nebo posouzení jen dotčených místností. Rozhodnutí ale má být dohledatelné a podepsané. Ruční poznámka provozovatele ve starém protokolu tuto roli nesplní.
Co dělat, když protokol chybí
Neobjednávejte rovnou jen pravidelnou revizi. Nejdřív technikovi pošlete předchozí revizní zprávu, dostupné výkresy, půdorys, popis provozu a seznam změn od poslední revize.
Podle stavu pak následuje jeden ze tří kroků:
- dohledání protokolu v předávací, projektové nebo provozní dokumentaci — podle § 6 odst. 3 písm. a) nařízení vlády č. 190/2022 Sb. je posouzení vnějších vlivů povinnou součástí průvodní dokumentace, kterou odběratel dostane po montáži, takže se často najde u původního projektanta nebo pronajímatele;
- ověření, zda je pro dané prostory samostatný protokol skutečně potřeba;
- nové určení vnějších vlivů spolu s doplněním dokumentace skutečného provedení.
Postup při chybějících podkladech podrobně popisuje článek Revize elektro bez dokumentace: co připravit. Přehled dalších dokladů najdete v textu Provozní dokumentace elektrických zařízení: co musí firma mít.
Nevíte si rady, co z toho platí pro váš provoz? Pošlete nám podklady. Projdeme je, řekneme, co pro revizi chybí, a revizi naplánujeme tak, aby na doplnění dokumentace navazovala.
Jak porovnat nabídky na zpracování protokolu
Cena závisí na počtu a rozdílnosti prostor, složitosti technologie, kvalitě existujících podkladů a počtu specialistů, kteří se musí na posouzení podílet. Nabídka by proto měla oddělit místní šetření, doplnění podkladů, práci komise, vyhotovení protokolu a samotnou revizi.
Ptejte se, zda dostanete:
- protokol přiřazený ke konkrétním místnostem;
- seznam použitých podkladů;
- zdůvodnění vlivů, které nejsou normální;
- podpisy odpovědných odborníků;
- elektronickou verzi s jasným označením verze;
- vymezení toho, co v ceně není.
Podezřelý je univerzální protokol, ve kterém jsou všechny prostory bez místního šetření označeny stejně. Stejně problematické je, když dodavatel nechce vidět popis technologie, seznam látek ani informace o změnách provozu.
Z čeho článek vychází
- Revize elektro – služba SOHE.
- Revize elektro bez dokumentace: co připravit – jak postupovat, když chybí projekt, protokoly a předchozí zprávy.
- Provozní dokumentace elektrických zařízení – které doklady má firma k elektrickým zařízením držet.
- Jak číst revizní zprávu elektro – rozdíl mezi závadou, doporučením a omezením rozsahu revize.
- Nařízení vlády č. 190/2022 Sb. – vyhrazená elektrická zařízení, jejich revize a podklady k revizi.
- Zákon č. 250/2021 Sb. – bezpečnost provozu vyhrazených technických zařízení a odborná způsobilost.
- ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 – výběr a stavba elektrických zařízení, určování a kódování vnějších vlivů.
- TNI 33 2000-5-51 – technická normalizační informace s metodikou určování vnějších vlivů, složením komise a vzorem protokolu.
- Soubor ČSN EN 60079 – prostory s nebezpečím výbuchu a klasifikace zón.
Text má informační charakter a nenahrazuje právní stanovisko. Konkrétní režim určení vnějších vlivů a revizí je potřeba nastavit podle skutečného provozu, dokumentace výrobce, prostředí používání a vyhodnocení rizik.
Chystáte revizi a nejste si jistí, zda máte k dispozici protokol o určení vnějších vlivů? Podívejte se na naši službu revize elektro nebo nám pošlete nezávaznou poptávku, případně napište na info@sohe.cz. Nejdřív projdeme podklady, pak navrhneme další postup.
Potřebujete revizi elektroinstalace?
Napište lokalitu, rozsah a požadovaný termín. Upřesníme zadání a připravíme nezávaznou nabídku; cenu a termín potvrdíme předem.
Revize elektroinstalací — rozsah službySídlíme v Brně: Revize elektroinstalace Brno a okolí — rychlý termín po celém Jihomoravském kraji.