Školení řidičů referentů: kdy je povinné a jak často ho opakovat?

Zeptejte se tří školicích agentur na školení řidičů referentů a všechny tři vám nejspíš řeknou, že je povinné každé dva roky. Pak zkuste najít předpis, který tu lhůtu stanoví. Nenajdete ho — a nenajdete v zákoně ani samotný pojem „řidič referent”. Přesto by bylo chybou nad celým tématem mávnout rukou: povinnost školit zaměstnance, kteří při práci řídí, skutečně existuje. Jen plyne odjinud, než odkud ji většina nabídek odvozuje.

Projdeme, kdo řidič referent vlastně je, z čeho povinnost školení vyplývá, odkud se vzal mýtus dvouleté lhůty, co má školení obsahovat a jak nastavit periodicitu, která dává smysl pro váš provoz a obstojí při kontrole.

Kdo je řidič referent, když ho zákon nezná

Řidič referent (někdy „referentský řidič”) je zažité označení pro zaměstnance, který v souvislosti s prací řídí motorové vozidlo, ale řízení není druhem práce sjednaným v jeho smlouvě. Typicky:

• obchodní zástupce, který jezdí za klienty služebním autem,
• servisní technik nebo revizní technik dojíždějící na zakázky,
• účetní, která jednou za měsíc zaveze dokumenty na úřad,
• vedoucí nebo jednatel v pracovněprávním vztahu, který používá firemní vůz denně,
• zaměstnanec, který na služební cestu vyjede se souhlasem zaměstnavatele vlastním autem.

Protějškem jsou řidiči z povolání — typicky řidiči nákladních vozidel a autobusů, kteří podléhají zvláštnímu režimu pravidelného zdokonalování odborné způsobilosti podle předpisů o profesní způsobilosti řidičů. Ten má vlastní pravidla, vlastní lhůty i akreditovaná školicí střediska a s referentským školením se nezaměňuje. Tento článek se věnuje jen referentům.

Podstatné je, že hranici netvoří typ vozidla ani četnost jízd, ale to, zda zaměstnanec řídí při plnění pracovních úkolů. I jediná jízda služebním autem na poštu je výkon práce — a rizika s ní spojená jdou za zaměstnavatelem. Proto se školení v praxi týká i lidí, kteří „přece skoro nejezdí”.

Odkud povinnost školení skutečně plyne

Žádný předpis nestanoví „školení řidičů referentů” jako samostatnou pojmenovanou povinnost. Základem je § 103 odst. 2 zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů): zaměstnavatel je povinen zajistit zaměstnancům školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které se týkají jimi vykonávané práce a vztahují se k rizikům, s nimiž mohou přijít do styku.

A tady je klíčová spojka, která z obecné věty dělá konkrétní povinnost: mezi „právní a ostatní předpisy k zajištění BOZP” řadí § 349 odst. 1 zákoníku práce výslovně i dopravní předpisy. Jakmile tedy zaměstnanec při práci řídí, patří pravidla provozu na pozemních komunikacích mezi předpisy, se kterými ho zaměstnavatel seznamuje — úplně stejně, jako ho seznamuje s riziky skladu nebo dílny. Rámec doplňuje zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek BOZP, o který se opírá zajišťování prevence rizik ve firmě.

Z toho plynou dva praktické závěry:

1. Referentské školení není volitelný nadstandard ani vynález školicích agentur. Je to běžná součást školení BOZP u zaměstnanců, jejichž práce zahrnuje řízení — vyplývá z obecné povinnosti školit podle rizik konkrétní práce.
2. Nemá vlastní zákonnou lhůtu ani předepsanou osnovu. Obojí určuje zaměstnavatel — a právě z toho pramení nejrozšířenější mýtus celé agendy.

Mýtus „povinně každé dva roky”

Dvouletá lhůta se v nabídkách objevuje tak často, že ji řada zaměstnavatelů považuje za zákonnou. Není. Obsah a četnost školení o právních a ostatních předpisech k zajištění BOZP určuje podle § 103 odst. 3 zákoníku práce zaměstnavatel — na základě vyhodnocení rizik, ne podle univerzální tabulky.

Odkud se ta dvojka vzala? Nejspíš z několika zdrojů najednou: z režimu profesionálních řidičů, kteří pravidelné zdokonalování odborné způsobilosti podle zvláštních předpisů skutečně mají, ze starší podnikové praxe a z komerční setrvačnosti — dvouletý cyklus se snadno prodává i pamatuje.

Prakticky to znamená: dvouletá perioda může být pro konkrétní firmu naprosto rozumná volba. Chybou není interval sám, ale představa, že je nařízený — a že tedy nezáleží na tom, co školení obsahuje, kdo ho absolvuje a zda odpovídá tomu, jak se ve firmě skutečně jezdí. Interval zvolený „protože to tak dělají všichni” se při kontrole těžko zdůvodňuje; obstojí interval opřený o rizika a písemně podchycený ve vnitřním předpisu.

Jak nastavit periodicitu, která dává smysl

Východiskem je expozice riziku: kdo, jak často, čím a kam jezdí. V praxi se osvědčuje zhruba toto odstupňování — jde o obvyklou praxi, ne o zákonné lhůty:

Vedle pravidelného opakování počítejte s mimořádnými důvody: podstatná novela pravidel silničního provozu, přidělení jiného typu vozidla (dodávka místo osobního auta, první elektromobil ve flotile) a samozřejmě nástup nového zaměstnance, který má řídit — ten by měl být proškolen dřív, než poprvé dostane klíčky.

Zvolený interval a okruh školených osob zapište do vnitřní směrnice o provozu vozidel nebo do dokumentace BOZP. Bez písemného pravidla se u kontroly i po nehodě těžko vysvětluje, proč se školilo právě takhle.

Co má školení řidičů referentů obsahovat

Osnova předepsaná není — má odpovídat rizikům a tomu, jak firma vozidla používá. Použitelné referentské školení typicky pokrývá:

• změny pravidel silničního provozu od posledního termínu,
• vnitřní pravidla zaměstnavatele: kdo smí které vozidlo použít, svěření vozidla, soukromé jízdy, tankování, parkování, hlášení škod,
• kontrolu vozidla před jízdou (světla, pneumatiky, kapaliny, povinná výbava) a komu hlásit závady,
• plánování delších tras, přestávky a únavu za volantem — s ohledem na předpisy o organizaci práce při provozování dopravy,
• telefon a navigaci za jízdy, poutání, přepravu nákladu v kabině i kufru,
• postup při dopravní nehodě: kdy volat policii, záznam o nehodě, koho informovat ve firmě,
• alkohol, léky a zdravotní indispozice ve vztahu k řízení.

Do stejného balíčku patří i připomenutí, že dopravní nehoda při pracovní cestě může být současně pracovním úrazem, pokud k poškození zdraví došlo při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi. Běžná cesta do zaměstnání a zpět se za pracovní úraz nepovažuje. Postup a evidenci rozebíráme v článku o pracovním úrazu ve firmě. A spolu se školením se vyplatí prověřit, zda mají dotyční platný řidičský průkaz a zda jejich pozice počítá s řízením i v pracovnělékařských prohlídkách podle předpisů o pracovnělékařských službách.

Nejčastější chyby z praxe

• Školí se jen zaměstnanci se svěřeným autem. Na kolegu, který jezdí na služební cesty vlastním vozem, se zapomene — přitom jde o výkon práce stejně jako u firemního vozidla.
• Nový zaměstnanec dostane klíčky dřív než školení. První jízda proběhne v den nástupu, záznam o školení vznikne o měsíc později.
• Interval ve směrnici nesedí s realitou. Směrnice říká dva roky, poslední záznam je tři roky starý — rozpor s vlastním předpisem je přesně to, co kontrola hledá nejsnáz.
• Osnova bez vazby na firmu. Generická prezentace o dopravních předpisech bez vnitřních pravidel, typů vozidel a skutečných událostí z provozu.
• Chybí doklad. Školení „proběhlo ústně”, ale po nehodě není čím doložit, s čím byl řidič seznámen.

Jak má vypadat dokumentace školení, aby obstála — osnova s časovou dotací, prezenční listina, ověření znalostí, termín příštího školení — jsme podrobně popsali v článku o školení BOZP pro zaměstnance; pro referenty platí totéž, jen s dopravní osnovou. Povinnost se přitom vztahuje i na zaměstnance na DPP a DPČ, pokud při práci řídí.

Kdo může školit a jak to vyřešit jedním termínem

Pro referentské školení předpis nestanoví akreditaci lektora ani povinnou autoškolu — nejde o zdokonalování odborné způsobilosti profesionálních řidičů podle zákona č. 247/2000 Sb. Za obsah, četnost, způsob ověření znalostí a dokumentaci ale odpovídá zaměstnavatel. Může využít člověka ve firmě, který pro danou osnovu prokazatelně zná právní předpisy, rizika provozu i vnitřní pravidla, nebo externího lektora; samotné objednání dodavatele odpovědnost zaměstnavatele nepřenáší.

§ 9 zákona č. 309/2006 Sb. neurčuje kvalifikaci každého lektora. Upravuje, kdo zajišťuje úkoly v prevenci rizik: zaměstnavatel do 25 zaměstnanců je může při potřebných znalostech zajišťovat sám, zatímco u větších firem zákon podle počtu zaměstnanců vyžaduje odborně způsobilou osobu. Pokud referentské školení vychází z hodnocení dopravních rizik a místního provozního bezpečnostního předpisu podle nařízení vlády č. 168/2002 Sb., má se na jejich přípravě podílet právě osoba, která u zaměstnavatele prevenci rizik zákonně zajišťuje.

U referentů se dobře uplatní i e-learning: obsah je převážně teoretický a systém může doložit, kdo a s jakým výsledkem modul dokončil. Praktický blok má smysl přidat u dodávek, přívěsů a řidičů s vysokým nájezdem.

Nejúspornější cesta pro malou a střední firmu: nespojovat referenty se samostatnou objednávkou, ale přidat je jako blok k periodickému školení BOZP a PO — jeden termín, jedna prezenční listina se samostatnou osnovou, jedna cena za výjezd lektora. Z čeho se cena takového termínu skládá a jak napsat porovnatelnou poptávku, rozebíráme v článku o ceně školení BOZP a PO pro firmu.

A pokud řešíte, kdo vám to celé zajistí: školení zaměstnanců od SOHE referentský blok běžně zahrnuje. Pošlete nám nezávaznou poptávku s počtem řidičů, typy vozidel a směnami — vrátíme vám návrh osnovy, intervalu do směrnice a konkrétní termín školení u vás ve firmě.

Často se ptáte

Je lhůta dva roky daná zákonem?

Není. Žádný právní předpis lhůtu opakování školení řidičů referentů nestanoví. Podle § 103 odst. 3 zákoníku práce určuje obsah i četnost školení zaměstnavatel podle rizik své činnosti a zpravidla to zakotví ve své dokumentaci BOZP. Dvouletý interval je zvyklost, ne paragraf — a je potřeba ho umět odůvodnit, ne se na něj odvolávat.

Platí to i pro zaměstnance, který jede na služební cestu vlastním autem?

Ano. Rozhoduje účel jízdy, ne majitel vozidla. Jakmile zaměstnanec řídí v souvislosti s plněním pracovních úkolů, jde o výkon práce se vším, co k tomu patří — včetně školení a včetně toho, že případná nehoda se posuzuje jako pracovní úraz.

Musí školení dělat autoškola?

Nemusí. Akreditace autoškoly je potřeba pro zdokonalování odborné způsobilosti profesionálních řidičů podle zákona č. 247/2000 Sb. Školení referentů je součástí školení BOZP podle zákoníku práce a může ho vést odborně způsobilá osoba v prevenci rizik, případně sám zaměstnavatel, pokud podmínky splňuje.

Koho se týká zdokonalování odborné způsobilosti podle 247/2000 Sb.?

Řidičů skupin C1, C1+E, C, C+E, D1, D1+E, D a D+E, tedy nákladních vozidel a autobusů. Běžný zaměstnanec s řidičákem skupiny B mezi ně nepatří — to je nejčastější záměna v celém tématu.

Z čeho článek vychází

• Školení zaměstnanců – služba SOHE: vstupní i periodická školení BOZP a PO včetně bloku pro řidiče referenty.
• Školení BOZP pro zaměstnance: kdy ho opakovat, co má obsahovat a jak ho doložit – intervaly, obsah a dokumentace školení BOZP.
• Kolik stojí školení BOZP a PO pro firmu – formy školení, skladba ceny a podoba dobré objednávky.
• Pracovní úraz ve firmě: co udělat hned a jak vést knihu úrazů – postup po úrazu, který se týká i nehody na pracovní cestě.
• Zákon č. 262/2006 Sb. – zákoník práce; § 103 odst. 2 upravuje povinnost zajistit školení o právních a ostatních předpisech k zajištění BOZP, § 103 odst. 3 určení jeho obsahu a četnosti zaměstnavatelem, § 349 odst. 1 řadí mezi tyto předpisy i dopravní předpisy.
• Zákon č. 309/2006 Sb. – o zajištění dalších podmínek BOZP; § 9 stanoví, kdy může zaměstnavatel zajišťovat prevenci rizik sám a kdy potřebuje odborně způsobilou osobu.
• Nařízení vlády č. 168/2002 Sb. – organizace práce a pracovní postupy při provozování dopravy dopravními prostředky, včetně místního provozního bezpečnostního předpisu.
• Zákon č. 247/2000 Sb. – zvláštní režim získávání a zdokonalování odborné způsobilosti řidičů; referentské školení podle obecné povinnosti BOZP s tímto režimem nezaměňujeme.

Právní stav byl ověřen proti aktuálním zněním v e-Sbírce k 31. 7. 2026: zákoník práce (č. 262/2006 Sb.) ve znění účinném od 1. 1. 2026, zákon č. 309/2006 Sb. ve znění novely č. 318/2025 Sb., nařízení vlády č. 168/2002 Sb. a zákon č. 247/2000 Sb. Intervaly uvedené jako „obvyklá praxe” nejsou zákonné lhůty; rozhodující je vyhodnocení rizik konkrétního provozu.

Text má informační charakter a nenahrazuje právní stanovisko. Konkrétní režim školení řidičů referentů, jeho obsah, formu a četnost je potřeba nastavit podle skutečného provozu, vozového parku a vyhodnocení rizik.

Máte ve firmě lidi, kteří jezdí služebně, a nikdo neví, kdy byli naposledy proškolení? Školení zaměstnanců od SOHE pokryje BOZP, PO i řidiče referenty v jednom termínu — včetně osnovy, dokladů a intervalu do směrnice. Pošlete nám nezávaznou poptávku nebo napište na info@sohe.cz a domluvíme termín podle vašich směn a provozu.